V Praze se sešli učitelé češtiny ze zahraničí

Rumunsko, Srbsko, Chorvatsko, Ukrajina a Rusko, ale také Brazílie, Argentina a Paraguay - tam všude teď u našich krajanských komunit působí čeští učitelé. Na univerzitách v dalších dvou desítkách zemí působí lektoři českého jazyka a literatury. Krajanští učitelé a lektoři se sešli tento čtvrtek v Senátu, aby si mohli vyměnit své kantorské zkušenosti. Natáčela s nimi Milena Štráfeldová:

Jindřich Fryč

Krajanští učitelé působí v zahraničí už od 90. let minulého století. Za krajany je vysílá ministerstvo školství.

"Samozřejmě je to v místech, kde působí nějaká silnější česká krajanská komunita, která má různé kořeny. V některých případech je to mnoho, mnoho let. A samozřejmě je to v místech, kde je zájem o český jazyk a o sbližování se s Českou republikou. V Chorvatsku je to například Daruvar, v Rumunsku je to oblast Banátu, kde naši krajané mají zájem být v neustálém kontaktu s Českou republikou a také mají zájem si udržovat český jazyk na vysoké úrovni,"

říká vrchní ředitel ministerstva školství Jindřich Fryč. V posledních letech vyjížděli čeští učitelé za krajany v rámci vládního programu podpory českého kulturního dědictví ve světě. Letos v dubnu byl tento program ve vládě schválen na dalších pět let, do r. 2015. I do něj se ale promítly úspory, z původního počtu 13 učitelů jich bude u krajanů nadále působit jen dvanáct. Jak ale připomíná zmocněnec pro krajany Vladimír Eisenbruk z ministerstva zahraničních věcí, není to jediná podpora výuky češtiny u krajanů:

Vladimír Eisenbruk na setkání s krajany ze Slovenska

"Jedním z konkrétních projektů, které bychom si velmi přáli podporovat, je projekt České školy bez hranic, což je projekt výuky předškolních a raně školních dětí. Domníváme se, že je to velmi významná cílová skupina tzv. nových zahraničních Čechů. Ti mají zájem o to, aby si jejich děti udržely český jazyk, a to bychom velmi rádi podporovali. Jenom pro představu v takovém Bruselu máme čtyři až pět tisíc lidí, kteří tam profesně působí. A to je nesmírně významná skupina, se kterou musíme a hlavně chceme pracovat."

Češtinu se v zahraničí ale neučí jen naši krajané. Mají o ni zájem i tamní studenti na vysokých školách. V celkem pětadvaceti zemích světa tak působí dvaapadesát lektorů českého jazyka a literatury. Většinou učí na univerzitách v Evropě, například ve Francii, Belgii, Itálii, Rakousku, Německu nebo Polsku. Nora Saha ale učí češtinu až v indickém Dillí:

"Já jsem studovala indologii, sanskrt a hindštinu. Potom jsem se dozvěděla, že je vypsané toto místo, tak jsem se přihlásila. Mám jednak tři certifikované kurzy a pak mám ještě výběrové kurzy pro magisterské kurzy ruštiny. Mám tam tlumočníky, kteří se chtějí naučit další jazyk, pak tam mám lidi, co pracují pro armádu, lidi, kteří se učí jenom ze zájmu. Potom tam mám mladé lidi, kteří by chtěli do Evropy na nějaké stipendium. Může se to hodit, třeba v některých firmách požadují cizí jazyk a češtinu tam můžou uplatnit."

Na podporu výuky češtiny a vzdělávání českých krajanů vláda v příštích letech ročně vyčlení více než třicet milionů korun. Více se o zkušenostech českých učitelů v zahraničí dozvíte v některé z příštích rubrik.