Varovná zpráva kontrarozvědky

Výroční zprávy Bezpečnostní informačním služby zpravidla nebývají nezáživným čtením. Nejinak tomu bylo v případě zprávy za loňský rok - opakované varování před aktivitami ruských tajných služeb, nově pak íránské a lobbyistické aktivity.

Ruské tajné služby zvyšují svoji aktivitu v české ekonomice a vědě, varuje zpráva Bezpečnostní informační služby. Silnou pozici si ruské subjekty vybudovaly například v české jaderné energetice, protože v minulosti získaly kontrolu nad některými tuzemskými společnostmi, které produkují zařízení pro jaderné elektrárny. Mluvčí BIS Jan Šubert řekl, že se ruští agenti více než dosud snaží využívat kontakty také z politických i akademických kruhů:

"V některých případech dokonce přebírají a uplatňují metody, které vytvořila a používala sovětská špionáž. Můžeme třeba říct, že vzrostly aktivity ruské vědecko-technické a ekonomické rozvědky a snaha pronikat mezi Rusy, kteří u nás dlouhodobě žijí."

Snaží se rovněž více než dřív pronikat mezi naše výzkumníky nebo studenty. Činnost ruských špionů zpráva označila za někdy až nepřátelskou vůči zájmům České republiky. Ruská špionáž pak podle Jana Šuberta ve svém důsledku deformuje hospodářskou soutěž:

Velvyslanectví Ruské federace v Praze

"My jsme se soustředili na praktiky, které deformují hospodářskou soutěž, výběrová řízení, státní zakázky. Ten model je jednoduchý. Oni na místa, kde se rozhoduje, dosadí vlastní lidi, a tak ovlivňují obchodní záležitosti. A konečným cílem je potom vyvést ze státního podniku na soukromé subjekty velké peníze."

Ruský prezident Dmitrij Medveděv diskuse o aktivitách ruských tajných služeb označil za plod konspiračních představ z doby studené války.

Zpráva Bezpečnostní informační služby také uvádí, že se loni Írán pokoušel v Česku získat díly k výrobě jaderných zbraní. Pomoci mu v tom měly složitými obchodními cestami zprostředkovatelské firmy, které často plní jen dílčí úkoly, bez znalosti celého dodavatelského a odběratelského řetězce. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nevěří, že by k tomu skutečně mohlo dojít:

"Já nemám žádné informace o tom, že by se Írán pokoušel získat nějaké specifické komponenty nebo vědomosti. Na druhou stranu musím konstatovat, že všechny věci, které souvisejí s možným využitím v jaderném programu, podléhají velmi přísné kontrole. Česká republika všechna ta pravidla dodržuje."

Podle civilní kontrarozvědky je možné i z výrobků, které nepodléhají mezinárodní kontrole, sestavit "kontrolované zařízení". Výrobky, které lze užít i při vývoji zbraní hromadného ničení, chtěly podle Bezpečnostní informační služby získat v Česku i Severní Korea, Sýrie a další země.