Velikán českého národohospodářství

Karel Engliš, foto: ČTK

Před šedesáti lety, na podzim 1947, byl rektorem Univerzity Karlovy zvolen patrně nejvýznamnější národohospodář prvorepublikového Československa, dr. Karel Engliš. Byl to nadlouho poslední projev uznání jeho schopností a zásluh.

Karel Engliš,  foto: ČTK

Před šedesáti lety, na podzim 1947, byl rektorem Univerzity Karlovy zvolen patrně nejvýznamnější národohospodář prvorepublikového Československa, dr. Karel Engliš. Byl to nadlouho poslední projev uznání jeho schopností a zásluh. Za několik měsíců, hned po únoru 1948, byl totiž Akčním výborem Národní fronty ze své funkce vypuzen. Jeho perzekuce se tím nezastavila: později ho úřady vystěhovali z Prahy a dokonce mu odebrali starobní důchod i nárok na potravinové lístky. Následovaly domovní prohlídky i kontrola korespondence. Představitel "liberálního kapitalistického vykořisťovatelského systému", jak ho charakterizoval dobový tisk, byl zapuzen jakožto důležitý teoretický odpůrce centrálně plánovaného hospodářství. Není divu: od roku 1920 do začátku 30. let byl Karel Engliš ministrem financí v šesti československých vládách, v roce 1934 se stal guvernérem Národní banky. Tedy v době, kdy vrcholila celosvětová hospodářská krize. Právě z té doby pro vás Zdeněk Vališ vybral z archivu Českého rozhlasu projev, v němž Engliš načrtl své představy, jak ozdravit československý peněžní trh. Bylo na něm totiž málo volných prostředků, bez nichž nebylo možné vyvést i československou ekonomiku z krize.