Velikonoční tradice

Povídání o kraslicích, pletení pomlázky a vynášení Morany.

Kraslice

Foto: Martina Schneibergová

Barvení a zdobení vajec, ať již vařených nebo pouhých skořápek, ze kterých se syrový žloutek vyfukuje dvěma protilehlými otvory ve špičce a na spodku vajíčka, není pouze českou tradicí. Malovaná vejce byla objevena již v sumerských vykopávkách z roku 2 500 před naším letopočtem. Vejce se totiž ukládala do hrobů spolu s mrtvými jako symbol nikdy nezanikajícího života, což odpovídalo pohanským představám o posmrtném životě. Barvením se měla znásobit jejich magická moc. Po mnoho století poté se vejce zdobila jako zárodek nového života.

Kraslice, foto: CzechTourism

Z tohoto důvodu se stalo zdobení vajec zvykem, který vítal jaro, kdy se příroda probouzí k životu. Působením křesťanství tento původní smysl slábl a naopak začal sílit význam vajíčka jako daru živým. Pohanský původ i takto nově pojímaného zvyku však neušel pozornosti církve, která ho roku 1366 v Praze odsoudila a přísně zakázala. Možná to byla poetičnost obyčeje nebo snad nepoznaná magická síla darovaných vajec, která způsobila, že zvyk zdobení a darování vajec přetrval do dnešních dnů a stal se i lidovým uměním.

Pomlázka

Pomlázka přináší do domu štěstí, blahobyt a úrodu po celý rok. Síla prutů prý přechází na každého, kdo je pomlázkou vymrskán. Plete se z vrbových proutků. Nejjednodušší je ze 3, ale bývá i z 8, 12 nebo dokonce 24 proutků.

Pomlázka z osmi prutů

Osm stejně silných prutů namočíme, aby byly pružné a vláčné. Silnější spodní konce pevně svážeme k sobě a jednotlivé proutky pak střídavě křížíme - jednou zleva a jednou zprava - viz obr. Konec spletené pomlázky svážeme a ozdobíme barevnými mašlemi.

Pomlázka

• Edit
• Smazat

Vynášení smrti (zimy)

Smrt plave ve vodě,
nové léto k nám jde.
Buďte báby vesely,
že sme vám smrt odnesli.

Mařena, Mařena, za koho umrela.
Za pana Martina s černýma očima.
Buďte báby veselé, nové léto neseme.

Na Smrtnou neděli zhotovila svobodná děvčata symbolickou figurínu nazývanou Smrt (Smrtholka, Morena, Mařena). Smrt byla obvykle vytvořená ze slámy, oblečená do obnošených šatů a ověšená vyfouklými vaječnými skořápkami nebo prázdnými ulitami hlemýžďů. Děvčata smrtku vynesla za vesnici, kde byla spálena nebo častěji vhozena do potoka nebo řeky, která ji odnesla jako symbol překonání zimy.

Líto, líto, líto, kdes tak dlouho bylo...

Jako kontrast k Moreně bylo Líto (letečko, májíček), které symbolizovalo příchod jara a obnovení života. Na rozdíl od smrtky bylo vytvořeno ze živých a barevných materiálů - sám stromek nebo zelená ratolest zobrazují v magii život. Tradiční lita byla dvojího druhu. V západní polovině našeho území, v Čechách a na přilehlé části Moravy, se upravovala z vršků jehličnatých stromků, ve východních oblastech (zejména u hranic se Slovenskem) pak většinou z jívových ratolestí. Důležitým doprovodem líta byla panenka, jako další symbol budoucnosti, znázorňující plodnost.