Vláda na svém prvním zasedání souhlasila s omezením poslanecké imunity

Ministři Nečasovy vlády splnili výzvu prezidenta Václava Klause a místo letní dovolené naplno pracují. Tuto středu se ve Strakově akademii sešli na svém prvním zasedání. Kabinet jednal o omezení poslanecké imunity i přímé volbě prezidenta. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Radek John, foto: ČTK

Na svém prvním zasedání měla vláda Petra Nečase na programu například návrh sociálních demokratů na zrušení poplatků ve zdravotnictví nebo ústavní zákon o celostátním referendu. Oba návrhy ministři nakonec odmítli. Hlavní pozornost se ale soustředila na zavedení přímé volby prezidenta a výrazné omezení imunity poslanců. Oba body jsou součástí koaliční smlouvy mezi ODS, TOP 09 a Věcmi veřejnými. Podle jejich předsedy Radka Johna se dokonce jedná o jednu z programových priorit:

"Přímá volba prezidenta je věc, kterou je třeba prosadit velmi brzy, protože to byl úhelný kámen našeho programu."

Premiér Petr Nečas přichází na schůzi vlády, foto: ČTK

Návrh na přímou volbu prezidenta, který předložila ČSSD a který počítá s tím, že by prezidentského kandidáta mohlo navrhnout čtyřicet poslanců, sedmnáct senátorů nebo padesát tisíc občanů, ale vláda odmítla. Podle premiéra Petra Nečase chce koalice přijít s vlastním návrhem:

"Ta norma má celou řadu technických problémů, na které upozornila i Legislativní rada vlády, čili bude lépe vyčkat na vládní návrh přímé volby prezidenta."

Bohuslav Sobotka, foto: ČTK

Podle lídra sociálních demokratů Bohuslava Sobotky ale na přípravu nového ústavního zákona mnoho času není:

"My máme velkou obavu z toho, aby se vůbec stihlo vše zorganizovat k tomu, aby se prezident v roce 2013 mohl volit přímo."

O omezení poslanecké imunity se ve sněmovně mluví už léta, nikdy k tomu ale nedošlo. Byl to však jeden z prvních bodů, na kterém se budoucí vládní koalice dohodla hned na počátku vyjednávání.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, foto: ČTK

Nečasův kabinet nyní schválil návrh ústavního zákona, podle kterého by měli zákonodárci imunitu pouze po dobu trvání svého mandátu.

"Dnes, když poslanec není vydán parlamentem k trestnímu stíhání, je trestní stíhání v zásadě navždy vyloučeno,"

vysvětluje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Podle koaličního návrhu by se ale stíhání po ukončení mandátu mohlo obnovit. Omezení imunity se bude týkat trestněprávních kauz i přestupků. K prosazení tohoto návrhu ve sněmovně ale koalice potřebuje 120 hlasů, má jich přitom jen 118. Podle šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky by opozice mohla tento návrh podpořit:

"My jsme připraveni s koalicí o jejím návrhu vážně jednat a velmi rádi bychom omezili zejména přestupkovou imunitu a zajistili, aby trestněprávní imunita se týkala pouze příslušného volebního období."

Vláda na svém zasedání také schválila, že Česká republika podá žádost o příspěvek na náhradu povodňových škod z evropského Fondu solidarity. Škody po letošních povodních stouply na pět a čtvrt miliardy korun.