Vláda posílá do sněmovny antidiskriminační zákon

Koaliční vláda Mirka Topolánka schválila antidiskriminační zákon. Podle ministryně Džamily Stehlíkové je zákon výsledkem kompromisu a dlouhých jednání. Více se dozvíte z příspěvku Martiny Lustigové.

Džamila Stehlíková

Antidiskriminační zákon má zajistit rovný přístup ke vzdělání, práci, zdravotnické péči, sociálním výhodám nebo bydlení bez ohledu na věk, rasu, sexuální orientaci, zdravotní postižení, jazyk nebo náboženství. Pokračuje ministryně Džamila Stehlíková: "Nic podobného v našich zákonech dosud neexistovalo, aby sjednocovalo veškeré právní postupy v této oblasti. My jsme v podstatě nedisponovali ani definicí diskriminace. Takže máme definici přímé a nepřímé diskriminace, definici pronásledování, sexuálního obtěžování."

Norma teď z vlády míří do Poslanecké sněmovny. Jak se na ni dívá opoziční ČSSD? To nám řekla poslankyně a stínová ministryně pro ženu a rodinu Anna Čurdová: "ČSSD tento návrh hodnotí jako velice obecný. V podstatě nebude řešit tu situaci diskriminace, ke které v České republice dochází." Jak bude ČSSD reagovat? Předložíte vlastní návrh zákona nebo půjdete cestou pozměňovacích návrhů? "Já si myslím, že v tuto chvíli půjdeme cestou pozměňujících návrhů, i když uvidíme, jakým způsobem tyto pozměňující návrhy budou přijaty."

Ministryně Džamila Stehlíková vítá, že pro dohled nad dodržováním rovnosti nevznikne žádná nová instituce: "Působnost v ochraně před diskriminací přebírá veřejný ochránce práv, ovšem není nějakým způsobem svazován v tom, jakým způsobem si bude počínat. Důležité je, že nevzniká žádný nový úřad, žádná nová instituce." Ombudsman Otakar Motejl byl ovšem zastáncem toho, aby na rovné zacházení dohlížela nezávislá instituce. Co soudí ČSSD? Slovo má Anna Čurdová: "Samozřejmě, že připravíme i možnou kombinaci, aby agenda nebyla svěřena ombudsmanovi, ale aby byla svěřena speciálnímu úřadu, protože ve chvíli, kdy paní ministryně říká, že je dobře, že nevzniká nový úřad, ale zároveň vláda připravuje vznik nových úřadů, jako je například úřad proti sociálnímu vyloučení, eventuelně úřad, který by se měl starat o děti a mládež, tak pak si myslím, že by bylo lépe, aby vláda přemýšlela nad tím, jak veškerou agendu, která se týká rovných příležitostí, dětí a seniorů sjednotit pod jednou hlavičkou."

Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková očekává, že po zavedení zákona přibude kvůli diskriminaci právních sporů: "Z tohoto hlediska se může vyřešit celá řada situací, kde jsme právem kritizováni, že například některé skupiny obyvatel, zejména dejme tomu ženy nebo starší občané, jsou diskriminovány na trhu práce a velice obtížně se domáhají narovnání této situace. Zde bude nastoleno takové právní prostředí, které změní samotné prostředí ve společnosti."

K antidiskriminačnímu zákonu mají kromě opozice výhrady i představitelé neziskových organizací.

Kvůli neexistenci antidiskriminační normy Česku hrozí sankce z EU. Zákon chránící před diskriminací mělo Česko přijmout už v době vstupu do unie. Podle Stehlíkové je potřeba takový zákon přijmout, i kdyby to Brusel nepožadoval. Česko kvůli neexistenci zákona čelí čtyřem správním řízením. Pokud by se případ dostal před Evropský soudní dvůr, mohla by země podle Stehlíkové dostat pokutu v řádu desítek milionů korun.