Hledá se právní rámec výše výživného na děti

Ke stejným cílům mohou vést různé cesty. A z toho pak mohou vznikat i spory zastánců oněch různých cest. Ukazuje se to i souběžných snahách zavést řád do placení výživného na děti z rozvedených manželství.

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová chce v budoucnu zavést orientační tabulky, kterými by se mohli řídit rodiče i soudy při rozhodování o výši výživného. Zároveň navrhuje, aby případy, kdy se rodiče na částce dohodnou, mohli dořešit sociální pracovníci.

"Byla bych ráda, kdyby dítě stejného věku v jednom městě, se stejně výdělečně činnými rodiči, dostávalo výživné poměrně ve stejné úrovni, aby tam nebyly velké výkyvy, a aby soudci, kteří si případně nevědí rady, aby věděli, o co se mohou opřít" vysvětluje své záměry ministryně.

Návrh má do konkrétní podoby zpracovat expertní skupina. Přizván do ní byl i předseda Soudcovské unie Tomáš Lichovník, podle jehož názoru by ale orientační tabulky neměly soudce přímo zavazovat: "Nedomnívám se, že by bylo možné vydávat rozsudky podle tabulek. Ty tabulky by se snad daly použít třeba pro usnadnění dohody mezi rodiči, pokud rodiče mají dobrou vůli se dohodnout, pouze neví, v jaké výši by asi to výživné mělo být stanoveno. Pak by jim ty tabulky mohly pomoci. A mohli by pomoci i tam, kde třeba se obracejí rodiče na soudy kvůli stanovení výživného jenom proto, že je k tomu nutí orgán, který jim vyplácí sociální dávky."

Podle ministryně ale její návrh má smysl i za podobných omezení. Párů, které jsou schopny dosáhnout shody, je podle ní téměř třetina: "Existuje veliká část rodičů, kteří jsou schopni se na výživném domluvit. A pro tyto případy je pro rodiče zatěžující, aby chodili k soudu, čekali, než soud nařídí jednání, aby je soudy vyslýchaly. Takže zejména pro případy jednoznačné a pro případ dohod mezi rodiči se domnívám, že bychom možná mohli nalézt institut, jak by bylo rozhodnutí či schválená dohoda, ale nikoli po nějakých měsících čekání na soud."

Vedle ministryně, navržené do vlády občanskými demokraty, se ve stejné problematice zároveň angažují poslanci sociální demokracie. Jejich návrh zákona, který dorazil na jednání sněmovny, ale kromě sjednocovacích tabulek výživného pro soudy počítá i se zavedením minimálního a náhradního výživného.

"Stanovuje ho na polovinu takzvaného minimálního výživného, které se také snažíme touto zákonnou úpravou zavést. A to náhradní výživné by bylo ve výši poloviny toho minimálního výživného, to znamená pohybovalo by se v té nejnižší příjmové hladině na výši 740 korun," vysvětluje autorka návrhu, poslankyně ČSSD Anna Čurdová. To ale pravice kritizuje.

"Dělat ze státu univerzálního taťku, platiče alimentů, je podle mého názoru nesmírně chybné a povede to k jednomu: že bude ještě více neplatičů. Protože zmizí takový ten psychologický tlak, objeví se tady takové podvědomí 'no však on se stát postará'," tvrdí Petr Nečas z ODS. Čurdová ale oponuje: "Já bych jenom chtěla říct, že pokud já zazálohuji výživné, tak v podstatě ušetřím na jiných sociálních dávkách."