V otázce určování výše výživného se rozhořel spor o tabulky

V ČR tvoří neplacení výživného 85 % trestných činů namířených proti rodině a 6 % veškeré kriminality. V Poslanecké sněmovně je připravena novela současné právní normy, která si dává za cíl zlepšit postavení dítěte a zajistit mu tzv. minimální výživné. Projednávat by se měla ještě na říjnové schůzi.

Jednou z autorek a předkladatelek této novely je poslankyně za ČSSD Anna Čurdová, která ji obhajuje těmito slovy:

"Ta novela je svým způsobem revoluční, protože poprvé v historii ČR navrhuje, aby existoval institut min. výživného, které by tabulkou určovala vláda a od toho by se odvíjely částky tzv. zálohového nebo náhradního výživného."

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová ovšem s tímto postupem nesouhlasí a s platnou normu z roku 1963 považuje za dostačující.

"Systém určování alimentů je správně nastavený, protože dává možnost soudci nezávisle a správně v každém konkrétním případu se znalostí věci rozhodnout. Navrhovala bych zůstat u stávajícího stavu a podpořit soudce, který zná jak příjmové možnosti rodičů, tak situaci dítěte a on sám se znalostí věci výživné určí."

Čurdová by chtěla za pomoci tabulky určit soudcům přesnější mantinely, ve kterých by se v rámci vyměření výše tzv. alimentů museli pohybovat.

Daniela Kovářová a Štefan Füle, foto: ČTK

"Byla by určena tabulka, která by určila min. částku, kterou by platil rodič, kterému dítě není svěřeno do péče. Od této min. částky by se mohlo odvíjet i výživné vyšší, pokud by povinný měl vyšší příjmy, které by přesahovaly tabulku min. výživného."

Ministryně Kovářová příznivkyní tabulek rozhodně není.

"Tabulky jsou velmi svazující, žádná tabulka úplně přesně nevystihne konkrétní situaci. Navíc tabulka v provedení, které bylo navrhováno v novele zákona o rodině, byla stejně jenom doporučující a soudce se od ní mohl odchýlit. Myslím, že neurčující pouze návodná tabulka není potřeba."

Čurdová spolu s částí odborné veřejnosti namítá, že v současnosti panuje ve vyměření výše výživného velmi rozdílný přístup na jedn. soudech. Jinými slovy při stejném příjmu se výrazně liší rozsudek např. u soudu v Praze od soudu v Ostravě. Ministryně Kovářová už podnikla kroky, které by v této oblasti měly sjednotit judikaturu.

"V současné době ministerstvo spravedlnosti poté, co získalo informace ze všech soudů, jakým způsobem přistupují k výživnému, tak se obrátilo na Nejvyšší soud se žádostí o sjednocení judikatury. Nyní čekáme, jaký materiál nám soud zašle."

Na čem se však shodnou příznivci i odpůrci zmiňované novely je to, že zatímco v zahraničí soudí problémy spojené s rozpadem rodin ti nejzkušenější a nejkvalitnější soudci, u nás je tomu přesně naopak - a to by se mělo v zájmu věci co nejrychleji změnit. A na závěr ještě pár statistických údajů. V loňském roce bylo v ČR pro neplacení výživného souzeno 10 234 osob, z nich 6 081 bylo pravomocně odsouzeno a více než sto nastoupilo do výkonu trestu.