Bude stát platit alimenty?
To tu ještě nebylo, stát asi bude platit alimenty na děti! Poslanecká sněmovna totiž schválila návrh zákona, na jehož základě by měl stát víc finančně pomáhat dětem, na které jeden z rodičů neplatí alimenty. Výživné by měl v některých takových případech vyplatit z veřejných peněz a pak by ho také vymáhal na dlužníkovi. Předlohu nyní posoudí Senát.
Poslankyně Čurdová také vysvětlila, jak norma v praxi pomůže především rozvedeným, sociálně slabším rodičům, kterým partner dlouhodobě neplatí výživné: "Tím, že v podstatě stát toto výživné zazálohuje a sám převezme vymáhání toho dluhu po neplatiči. Je to 1,0 násobku životního minima. Pokud to přepočteme na peníze, tak by se ta částka pohybovala okolo 1600 korun měsíčně."
Kritici normě mimo jiné vyčítají, že ve svém důsledku zbaví dlužníka povinnosti uhradit alimenty. I proto zákon nepodpořila zástupkyně vládní koalice, lidovecká poslankyně Vlasta Parkanová: "Tento návrh zbavuje neplatícího rodiče jakékoliv odpovědnosti a vychází z vidění světa, že děti nepatří rodičům, ale státu. Z tím já se nemohu ztotožnit."
Shodný názor má i opoziční občanská demokratka Eva Dundáčková, která podporovala nakonec neúspěšný návrh na zamítnutí předlohy: "Mně se zdá nesprávné, abychom jednoho dlužníka činili elitním, privilegovaným, a stát by se za něj hradil jeho povinnosti. Předně je nemravné říkat, že dlužník nemusí zaplatit svůj dluh, a pak stát tím samozřejmě zcela rezignuje na vymahatelnost práva v této oblasti, protože stát to z dlužníka nevymůže. Nevymůže-li to věřitel, nevymůže to v žádném případě stát."
Podle občanských demokratů by se při vymáhání dlužného výživného měla především zrychlit a zefektivnit práce soudů a policie. Jejich stínová ministryně práce a sociálních věcí Alena Páralová však uvítala změny navržené sněmovním výborem pro sociální politiku, především kvůli menšímu dopadu na státní pokladnu: "Jestliže je například matka samoživitelka s dvěma dětmi, pak dostává dávky do výše životního minima. Matka, která bude s dvěma dětmi a otec ji neplatí náhradní výživné, podle tohoto návrhu dostane 1,1 násobek životního minima. Nedá se říci, že by tato úprava udělala do státního rozpočtu nějakou velkou díru."
Kritici ale normě vyčítají, že povinnost platit alimenty zákon přenáší na daňové poplatníky, a navíc příliš zasahuje do rodinných vztahů.