Připravuje se zásadní novela rozvodového práva. Změny čekají i neplatiče alimentů
Rozvody i tresty za neplacení výživného by se mohly změnit. Rozvodové soudy už možná nebudou muset zjišťovat příčiny rozvratu manželství nebo splnění půlroční odluky manželů. Budou vás moci rozvést třeba v kanceláři soudce. U nesporných rozvodů nebude přítomnost manželů nutná. Při neplacení výživného by tresty vězení měla nahradit například exekuce nebo srážky ze mzdy.
Počítá s tím návrh, který připravilo ministerstvo spravedlnosti s poslankyní Evou Decroix (ODS). Podle ní česká legislativa stále vychází z tradic 70. let. U nesporných rozvodů by například odpadl výslech manželů. Stačila by jen přítomnost jejich právních zástupů. Podle Evy Decroix se tak nebudou muset zbytečně otevírat staré rány. U soudu docházelo totiž k mnohdy trapným situacím, kdy se zjišťovalo, kdy se kdo naposledy pohádal a proč.
"Velmi často už spolu nebydlí, mají oddělené domácnosti, velmi často už mají úpravu poměrů dětí vyřešenou. A v tom okamžiku je velmi traumatizující zpětně přemýšlet o tom, kdy se to pokazilo, a kdo udělal něco špatně."
Páry by už také nemusely splňovat podmínku, že jsou aspoň půl roku odloučeni.
Rozvod by mohl proběhnout i v kanceláři soudce
Sloučilo by se rozvodové a opatrovnické řízení. Byl by také jediný soudní poplatek. Navíc by rozvod nemusel probíhat v soudní síni, ale například v kanceláři soudce. Nově podle návrhu mají hrozit vyšší pokuty za nepředávání dětí.
Návrh je hotový, teď je třeba ho projednat s politiky, říká náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav z ODS.
"Pokud to získá politickou podporu, tak máme ten návrh připravený k odeslání do připomínkového řízení. Účinnost, když všechno dobře půjde, plánujeme od 1. 1. 2025."
Poslankyně Eva Decroix zmínila průzkumy, podle nichž je rozvod druhou nejvíce traumatizující zkušeností po úmrtí blízkého člověka.
Neplatičů za mřížemi by ubylo o 80 až 90 procent
Součástí rozvodu je i stanovení výživného na díte. A neplacení výživného je tresné. Hrozí až tři roky vězení. I to by se mělo změnit. Ministerstvo spravedlnosti po politických diskusích ustoupilo od původního záměru zcela vyškrtnou zanedbání povinné výživy z trestního zákoníku. Za úmyslné neplacení by ale mohl hrozit maximálně rok a to v případě, že by dítěti hrozila nouze.
Aktuálně sedí za mřížemi pouze kvůli neplacení alimentů 1228 odsouzených, což představuje šest procent z vězeňské populace. Za jejich pobyt ve věznicích zaplatí stát podle Antonína Stanislava 2,2 milionu korun denně. Po zavedení změn by neplatičů za mřížemi ubylo o 80 až 90 procent.
Prvním nástrojem vymáhání výživného má být zavedení minimální desetiprocentní srážky ze mzdy ještě před odečtením tzv. nezabavitelné částky. Druhou novinkou má být možnost postoupení pohledávky na výživné. Třetím nástrojem je úprava úroku z prodlení.
Libor Vávra: Existují jiné cesty, jak nemravné rodiče přimět k placení
Ve vězení si lidé na alimenty vydělají stěží, což potvrzuje prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
"I když vězeň pracuje, tak ten příjem a náklady na jeho vězení jsou takové, že na to výživné zas tolik peněz nezbývá. Ostatně z logiky věci je jasné, že podpora, aby ten člověk pracoval a vydělával peníze, se státu vyplatí víc. Mě až překvapilo, když jsem projednával jednu věc s mezinárodním prvkem ohledně vzájemného uznání rozsudku, kolik zemí světa, a to i těch vysvělých, vůbec neplacení výživného nepovažuje za protiprávní jednání ve smyslu trestního zákoníku, takže je evidentní, že existují i jiné cesty, jak ty nemravné rodiče, kteří se nestarají řádně o své děti, přimět k tomu placení."
V Česku zároveň přibývá dětí, které pobírají náhradní výživné od státu. Zatímco loni na začátku druhého čtvrtletí alimenty od Úřadu práce dostalo 7000 potomků neplatičů, letos jich bylo 9900. Počet dětí, jimž stát posílá výživné, však zůstává výrazně pod původními odhady. Počítalo se, že náhradní výživné bude dostávat 24.000 dětí.
Ministerstvo práce navrhuje teď u dávky změny. Prodloužit by chtělo její poskytování z nejvýš dvou let až na čtyři roky.
