Vláda ztratila důvěru voličů
Vláda ČR ztratila důvěru občanů. Potvrdilo to Centrum pro výzkum veřejného mínění. S činností vlády jsou nespokojeny celé tři čtvrtiny občanů České republiky. Přitom vládu krátce po jejím nástupu v roce 2002 podporovalo o téměř třicet procent lidí více než dnes. Jaké jsou důvody tohoto výrazného propadu?
S prací vlády není spokojeno 75 procent respondentů. Dvacet procent je spokojeno, zbytek oslovených nedokázalo odpovědět. Celkem 73 procent lidí není spokojeno ani se složením Špidlova kabinetu. Téměř tři čtvrtiny oslovených vyjádřily nelibost nad tím, jak vláda komunikuje s veřejností. Relativně nejvyšší spokojenost panuje s vládním programem, s nímž se ztotožňují dvě pětiny dotázaných. Bezmála polovina respondentů, 48 procent, je však nespokojených.
"Vláda si nedokázala udržet svůj mediální obraz takový, jaký měla těsně po volbách. V této souvislosti bych zmínil především kontroverzně přijímanou reformu veřejných financí, která s sebou nese určité obavy velké části veřejnosti."
Vysvětluje pokles důvěry autor výzkumu Daniel Kunštát z Centra pro výzkum veřejného mínění. Nejvíce kritičtí k vládě byli příznivci opoziční ODS, v poněkud menší míře lze totéž říci o voličích KSČM. Nadprůměrnou spokojenost s vládou naproti tomu vyjadřovali voliči vládní ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Lidé v průzkumu nelichotivě hodnotili jednotlivé ministry.
"Hodnocení jednotlivých ministrů nemusí nutně záviset na práci toho kterého ministra nebo ministerstva. Lidé často hodnotí práci vlády z obecného hlediska. jelikož důvěra vlády výrazně poklesla, poklesla i popularita jednotlivých ministrů."
Souvisí tento propad důvěry se vstupem ČR do EU?
"Osobně se nedomnívám, že vstup do EU je něco, co by výrazně měnilo pohled na vládu. Lidé mnohem více vnímají domácí události, problémy."
Tvrdí Petr Kunštát, autor průzkumu. Jednoznačně nejhůře hodnoceným ministerstvem je ministerstvo zdravotnictví. V hodnocení, při kterém měli respondenti ministerstva známkovat jako ve škole, dostal úřad ministryně Marie Součkové čtyřku. O mnoho lépe však nedopadla ani ostatní ministerstva. Druhý nejhůře hodnocený úřad, ministerstvo zemědělství, obdržel průměrnou známku 3,6. Třetí nejhorší resort, ministerstvo financí, získal známku 3,5. Pouze ministerstva kultury, životního prostředí a zahraničních věcí dostala lepší průměrnou známkou než trojku.
Lidé se nejvíce obávají, jak ukázal průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění, zvyšování cen spotřebního zboží. A to podle nich způsobuje vládní reforma veřejných financí.
"Na každém kroku slyšíme reforma veřejných financí. Ale co to ve skutečnosti je, nikdo neví. protože nejde o ucelený program, ale o celou řadu velice různorodých opatření, která se v průběhu vyjednávání uvnitř vlády, politických stran, při jednání s odbory, podnikateli, se prostě mění, vyvíjí."
Tvrdí sociolog Jan Červinka. Podle jeho výzkumu se nejnižší podpoře mezi lidmi těší plánované zvýšení daně z přidané hodnoty u některých druhů zboží a služeb. Nejpopulárnějším opatřením je naopak daňové zvýhodnění rodin s dětmi. S přesunem některých služeb do vyšší daňové sazby nesouhlasilo 80 procent respondentů. Dotázaní vesměs souhlasili s některými kroky, jejichž cílem je omezit hospodářskou kriminalitu, například daňové úniky. Přibližně 70 procent dotázaných se vyslovilo pro kolkování alkoholu a zákaz jeho prodeje na tržnicích. Na otázku, zda by zakázali platby v hotovosti nad půl milionu korun, kladně odpovědělo 51 procent účastníků průzkumu.
"Lidé ostře vnímají určitou nespravedlnost, která fakticky v současném systému funguje. Část populace se dokáže placení daní úspěšně vyhýbat a další část populace, která je v zaměstnaneckém poměru, nebo jsou to podnikatelé, kteří dostávají peníze na faktury, všechno přes banku, kteří nemohou nic zatlouci, musejí vše zaplatit."
Lidé si myslí, že stát neumí účinně vybírat daně od výdělečných podnikatelů, a proto se snaží dohnat tuto ztrátu na běžně zaměstnaných lidech. Jednoznačně negativně Češi vnímají návrhy restriktivních opatření v sociální oblasti. Naprostá většina lidí odmítá snižování nemocenských dávek v prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti, prodlužování věku pro odchod do důchodu a větší finanční účast pacientů nad rámec zdravotního pojištění. Také s povinným připojišťováním na důchod nesouhlasí téměř polovina respondentů. Potvrzuje to lednový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění, podle kterého se Češi bojí budoucnosti. Lidé hodlají v roce 2004 šetřit více než v minulých letech. Proto, podle sociologů, není divu, že současná vláda ztratila důvěru občanů.
