Voda mi vzala dům. Kdo to zaplatí?

Povodeň zbořila nebo poškodila tisíce domů, desítky mostů a způsobila tak škodu zhruba za 90 miliard korun. Budou mít pojišťovny dostatek peněz pro své klienty? Jak se budou rozdělovat peníze z povodňových kont? Dozvíte se od Mikuláše Kroupy v Ekonomické rubrice.

Voda mi vzala dům. Kdo to zaplatí?

Beroun, Foto: ČTK

Nenávratným příspěvkem ve výši 150 tisíc korun hodlá stát přispět lidem, kteří kvůli povodním přišli o bydlení. Příspěvek se týká jak vlastníků, tak i nájemců zaniklého bytu. Připraven je i zvýhodněný úvěr ve výši 850 tisíc korun s úrokem dvě procenta a dobou splatnosti dvacet let. Tyto podpory už schválila vláda. Ministerstvo pro místní rozvoj spolu se Státním fondem rozvoje bydlení uvolnilo miliardu korun na pomoc povodněmi postiženým oblastem a současně ministr předloží vládě návrh na navýšení prostředků v kapitole ministerstva pro místní rozvoj ve výši dvě miliardy korun. Zároveň lidé poškození povodní, kteří se pojistili proti podobné přírodní katastrofě, získají plnou náhradu.

Otázkou zatím zůstává, kdo uhradí škody, které vznikly na zemědělské půdě, a na pražském metru. Podle generálního ředitele dopravních podniků Milana Houfka se škody v metru pohybují kolem dvou miliard korun.

"Metro máme pojištěné u konsorcia pojišťoven v čele v Kooperativou. Ale předpokládáme, že část zaplatí město a další část vláda uvolní z rozpočtu. Neměli jsme s takovou povodní žádnou zkušenost."

A co na to pojišťovna?

Pražské metro, Foto: ČTK

"V případě pražského metra si myslím, že i zde se Kooperativa postará o své závazky." Tvrdí Martin Diviš z Asociace pojišťoven.

Kolem čtyř miliard korun se pohybují první hrubé odhady škod, které záplavy způsobily domácím zemědělcům a potravinářskému průmyslu, uvedlo ministerstvo zemědělství. Dotace zemědělcům na odstranění škod bude částečně hradit ministerstvo ze svého resortního rozpočtu. Peníze se hledají v Pozemkovém fondu, v Podpůrném a garančním rolnickém a lesnickém fondu. Ministr zemědělství Jaroslav Palas uvedl, že ministerstvo má na náhrady zemědělcům postiženým záplavami z vlastních zdrojů asi 750 miliónů korun.

Přestože škody způsobené povodněmi dosahují zhruba 90-ti miliard korun, jsou pojišťovny připraveny splnit své závazky ke svým klientům. Potvrdil to Martin Diviš z České asociace pojišťoven.

"Pojišťovny mají své pojištění u velkých bankovních mezinárodních ústavů. Chci ubezpečit klienty, že peněz na výplatu pojistného bude dostatek a pojišťovny splní své smluvní závazky. Dokázaly to i mimo jiné v roce 1997 při povodních na Moravě, kde vyplatily kolem 10 miliard korun."

Kozárovice, Foto: ČTK

Podle Martina Diviše se právě během povodní poznají dobré a seriózní pojišťovny.

"Během podobných situací se ukazuje důvěryhodnost a serióznost pojišťoven. Jak rychle a bez zbytečných průtahů se vyrovnají se svými klienty. Jenom bych apeloval na zákazníky, aby přece jenom měli troch trpělivosti. Škod vzniklých během záplav je mnoho."

Pojišťovny počítají, že úhrada klientům za majetkové ztráty během povodní se budou počítat přes deset miliard korun.

Kromě peněz, které pochází z fondu státních rezerv, z rozpočtu, a od pojišťoven, pomáhají lidem ze zaplavených míst i povodňová konta a různé nadace.

Humanitární pomoc obětem povodní nabízí stále více firem i jednotlivců. Na různá konta posílají peníze nebo nabízejí materiální pomoc. Řada lidí se vypravila do postižených oblastí, kde pomáhají s odstraňováním následků velké vody. V postižených oblastech pomáhají dobrovolní hasiči. Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska založilo účet, z nějž nakupují ochranné a pracovní prostředky. Peníze používají na obnovu techniky sborů dobrovolných hasičů, kterou zničila voda. Na kontě se shromáždilo už 2,5 miliónu korun od České spořitelny. Sdružení ruší své významné sportovní a společenské akce a peníze, které na ně byly určené, dávají na povodňové konto.

Kolem 20 milionů korun shromáždila i obecně prospěšná společnost Člověk v tísni. Šimon Pánek jeden ze zakladatelů této společnosti, tvrdí, že důsledky povodní jsou vlastně stejné jako škody napáchané během nějakého válečného konfliktu. Aby nadace věděla jak a komu pomáhat, musí nejdříve zmapovat situaci v postižené oblasti.

Logo společnosti Člověk v tísni

"Jsem vedoucí povodňového štábu Člověka v tísni. Jinak se zabývám rozvojovou a humanitární pomocí v krizových oblastech, což dělám už deset let. A ta krize je podobná ať už je to války nebo povodně. Nejdříve je nutné si udělat obrázek, o tom co se děje. První průzkum jsme si udělali přes krajské povodňové štáby."

Nejen Člověk v tísni nabízí pomoc lidem a obcím v zaplavených místech. Jmenujme několik dalších společností. Český svaz bojovníků za svobodu pořádá mezi svými členy finanční sbírku, jejíž výtěžek věnují odbojářům v zatopených oblastech. Část peněz použijí také na obnovu Malé pevnosti v Terezíně, který záplavy také postihly. Česká katolická charita, humanitární organizace ADRA, a další a další nestátní organizace pomáhají nejen finančně a materiálně, ale organizují dobrovolníky.

Na povodňových kontech se během posledních dní nahromadily desítky milionů korun. Jak se peníze budou rozdělovat není zatím zcela jasné, tvrdí Šimon Pánek z Člověka v tísni.

"Pro nás je partnerem vždy obec. Správní rada potvrdí, nebo vyvrátí proceduru rozdělování. Neptejte se mě na návrh, ten bude, jakmile budeme vědět, jak a co bude financovat stát a města. Budeme samozřejmě připravovat projekty na pomoc lidem i obcím v zaplavených oblastech."

Nezanedbatelné finanční dary přichází i ze zahraničí. Ministerstvo zahraničí přehodnocuje ale rozhodně neodmítá pomoc, kterou nám nabízí cizina. Celkem tři zdroje finanční pomoci můžeme využít například od Evropské unie. Jedním z nich bude podle ministra Cyrila Svobody mimořádná částka 10 miliónů eur, která k nám poputuje z fondu Phare. Na po záplavovou sanaci je možné už teď čerpat také peníze z projektu ISPA.

"Zdroj číslo 3 je možnost čerpání úvěrů u Evropské investiční banky ve výši 200 milionů korun při snížení úroků, jak to bylo i v roce 1997 během povodní na Moravě."

Cyril Svoboda, ministr zahraničních věcí České republiky zmínil i důležitou pomoc krajanů v zahraničí, kteří zasílají jako jednotlivci, ale i jako organizace finanční prostředky na vládní povodňové konto. Další možnosti, jak pomoci lidem ze zaplavených částí České republiky ze zahraničí naleznete na internetových stránkách www.floods.cz a samozřejmě také na našich webových stránkách.