Voláme Kuvajt
A opět Voláme Kuvajt. Pravidelní posluchači už vědí, že právě před týdnem jsme do vysílání zařadili pravidelnou rubriku, ve které našim chemikům v Kuvajtu předáváme vzkazy, pozdravy a přání, která jim na telefonním záznamníku Českého rozhlasu nebo mailové adrese zanechávají jejich příbuzní, přátelé, blízcí i zcela neznámí lidé. Vzkazy pro dnešní relaci vybírala Milena Štráfeldová:
"Dovolte mi i touto cestou jako člověku, který zasvětil celý život chemickému vojsku, vyjádřit Vám svoje poděkování, obdiv a úctu za vysoce profesionální práci odváděnou daleko od domova, jakož i vysoké morálně - volní vlastnosti, které denně prokazujete. Vaši činnost pravidelně sleduji, vyhodnocuji a archivuji ze všech dostupných pramenů. Celou dobu Vás znám osobně, a proto si dovoluji Vám popřát pevné zdraví, klid doma i na pracovištích, vojenské štěstí a úspěchy při plnění vysoce odborných profesionálních úkolů, jejichž kvalita plnění je světově uznávána. Přeji Vám i šťastný návrat do vlasti."
Tak to je jen jeden z mnoha mailů, které jsme dostali. I na telefonním záznamníku se nám nahromadila spousta vzkazů. Ten následující je od Pavly Genserové pro Romana Měchuru:
"Ahoj Romku, zdravíme Tě všichni a držíme palečky. Nevím, jestli Ti chodí textovky, posílali jsme je, ale snad si půjdu koupit Pegas, jde to prý lépe k Vám do teplých krajů. Máma mi každou zprávu pošle, abychom o Tobě věděli. Opatruj se, Pavla, Heřman a holky."
Další pozdrav v e-mailové poště přišel od Jana Valáška z Kroměříže. Za celou rodinu přeje:
"Kluci a holky, držte se. Jsem hrdý na to, že jste tam a pomáháte a děláte čest naší vlasti. Vy všichni. I prezident Bush Vás vzpomněl ve svém projevu. Držíme Vám všem palce a myslíme na Vás všechny." A podobně napsal i Jaroslav Zapletal: "Chlapi, jste frajeři. Držte se."
Paní, která nám na telefonním záznamníku zanechala vzkaz, se sice nepředstavila, přesto i její pozdrav rádi vyřizujeme:
"Jsem běžnou občankou naší republiky, ale chtěla bych všem mužům v Kuvajtu vyslovit velkou úctu. Myslím si, že je to jeden z velkých okamžiků naší státnosti, protože v dobách minulých, myslím před desítkami let, jsme se vždycky projevovali více jako zbabělci. Všem děkuji a všem přeji hodně štěstí."
A Irena Birtusová posílá svému manželovi i hudební pozdrav:
"Chtěla bych pro svého manžela písničku, jestli by to šlo, od Joži Ráže Voda, čo ma drží nad vodou. A že ho mám moc ráda. A vůbec všem, ať tam všechno vydrží, že jim držím palce."
I do dnešní rubriky, kterou vysíláme pro české a slovenské chemiky v Kuvajtu, přišel pozdrav ze Slovenska. Z bratislavského rozhlasového studia se nám ozval Miroslav Minár:
Vojna v Iraku rozdeľuje slovenskú spoločnosť. Prejavujú to aj v politické špičky. Napríklad komunistická strana navrhuje okamžité stiahnutie chemikov z Kuvajtu, Smer zasa pochybuje o mandáte jednotky a chce o ňom opäť rokovať na plenárnom rokovaní národnej rady.
Menej sa dnes na Slovensku hovorí o tom, že spoločná slovensko-česká jednotka je aj počas dvanásteho dňa operácie stále v mieste svojej dislokácie, teda že sa nenachádza v prvom slede bojujúcich spojeneckých jednotiek. V médiach zasa dostáva väčší priestor 200 demonštrantov proti tzv. " americkej agresii" na úkor serióznych diskusií a analýz o tom, aké nebezpečenstvo pre ľudstvo predstavuje terorizmus a fundamentalizmus.
Na našu mailovú adresu sme dostali aj tento názor pani Necpalovej:
"Akí majú plat naši vojaci, ktorí pomáhajú agresorom, vedia, že drvivá väčšina občanov Slovenska je proti vojne, zopár štiplavých slov sa ušlo aj nám, vraj koľko berieme za to, že vymývame ľuďom mozgy..."
Tento názor uvádzame iba pre ilustráciu toho, aby sme mohli poukázať nato, ako niektorí naši spoluobčania rýchlo zabúdajú na obdobie totality i kultu komunistických vodcov.
Poďme však k pozdravom, ktoré zaznamenal náš telefónny záznamník:
"Dobrý deň, tu je pani Terka zo Senica. Chcela by som touto cestou pozdraviť svojho syna Petra, ktorý mal včera narodeniny, mal 23. rokov. Chcela by som mu popriať všetko dobré, veľa zdravia a šťastný návrat domov. To ti Peťko praje tvoja mama a celá rodina. Malá Gabika ti posiela za všetkých veľkú pusu. Nezabudni, že na Teba stále myslíme, máme ťa radi, drž sa".
Pripája sa aj bývalý poslanec národnej rady a terajší riaditeľ kancelárie ministra obrany pán Ošvát:
"Chcel by som všetkým naším chlapcom, ktorí v tejto chvíli sú v Kuvajte a plnia veľmi náročné, zodpovedné poslanie popriať pevné nervy, odhodlanie, odvahu, splnenie všetkých úloh, ktoré od nich očakávame a potom šťastný návrat domov do vlasti medzi svojich blížnych".
A to je na dnes zo Slovenska všetko. Do počutia zajtra.
Vraťme se však ještě ke vzkazům na našem telefonním záznamníku.
"Tady Vladimír z Prahy. Chtěl jsem říct jen jednu věc: Jsem na Vás hrdý, kluci, držte se. Opravdu Vám nezávidím současnou situaci, ale věřím tomu, že všechno zvládnete. Držím vám palce. Díky."
A podobný pozdrav jsme pro naše vojáky dostali i od Mojmíra:
"Tady Mojmír. Já bych chtěl pozdravit všechny kluky, hlavně ať se jim tam daří, ať se co nejdřív vrátí a hlavně ať se všichni vrátí zdraví. To jim přeje kamarád Mojmír, čau,čau."
Paní Ivana Sedmerová napsala vzkaz pro Terezu Kováčovou z Poděbrad. "Moje dcera je v Kuwaitu od 13. září loňského roku. Je to pro ni tvrdá a namáhavá práce. Všichni na ni vzpomínáme a jsme stále v duchu s ní." A pozdrav nám přišel i z Olomouce:
"Příslušníci zdravotnického praporu z Olomouce zdraví podpraporčici Lenku Pavlíčkovou a podpraporčíka Ondřeje Bystroně. Jsme na ně hrdí, na misi, kterou vykonávají. Těšíme se, až se opět vrátí k nám."
A na závěr jsme si nechali ještě jeden pozdrav:
"Moc Vás všechny zdravíme, držíme palečky, moc na Vás myslíme a tomu našemu vzkazuji: vše je v pořádku, jsme na Vás hrdí, Volá maminka, která už jednou posílala vzkaz, který vyřídil zpěvák Daniel Landa."
