Volba prezidenta: mohou zákonodárci podepsat kandidaturu více uchazečů?

Kandidaturu na ministerstvo vnitra podalo 18 uchazečů o účast v prezidentských volbách. Devět však nesplnilo zákonné podmínky. Kandidáti totiž musí mít buď 50 tisíc podpisů občanů, nebo 20 podpisů poslanců či deseti senátorů. Rozhořel se také spor o to, zda zákonodárci můžou podepsat kandidaturu více uchazečů.

Miloš Zeman, foto: ČTK

Post obhajuje současný prezident Miloš Zeman, který odevzdal tento týden archy s více než 113 tisíci podpisy.

"Doufám, že budeme mít úspěch i nadále. Před pěti lety jsme měli 106 tisíc podpisů, ale bylo to podstatně jednodušní, protože tehdy nebyl požadavek na číslo občanského průkazu. Takže jsme dosáhli výrazného zlepšení,"řekl Zeman.

Podporu u občanů hledal i podnikatel a textař Michal Horáček. Minulý týden odevzdal archy s víc než 86 tisíci podpisy. Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš nasbíral přes 142 tisíc podpisů.

Více než 10 senátorských nebo 20 poslaneckých podpisů mají bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (ODA), prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek (za Realisty), hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig, bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, lékař a aktivista Marek Hilšer a bývalý premiér a někdejší předseda ODS Mirek Topolánek. Ten se rozhodl kandidovat na poslední chvíli. Před novináři vystoupil právě v době, kdy končil termín pro podání přihlášek. Svoji kandidaturu zdůvodnil tím, že nesouhlasí s kroky současného prezidenta Miloše Zemana.

Mirek Topolánek, foto: ČTK

"Chci svou kandidaturou dosáhnout mimo jiné toho, aby se Miloš Zeman zapsal do historie jako člověk, který přivedl Českou republiku do NATO, jako někdo, kdo si zaslouží úctu a uznání nás všech. Já opravdu nechci, abychom si ho pamatovali jako někoho, kdo znásilňoval ústavní řád, kdo porušoval ústavní zvyklosti."

Expremiérovo oznámení kriticky zhodnotil jeden z jeho protikandidátů - Jiří Drahoš. Označil to na facebooku za špatný vtip a dodal, že mezi Zemanem a Topolánkem není rozdíl - že jsou oba hrubí a vulgární. Názory na Topolánkovy šance se podle politologů různí.

Jiří Drahoš, foto: ČTK

Svojí kandidaturou už zamíchal kurzy sázkových kanceláří. V létě měl kurz 225:1. Teď, jen pár dnů po oznámení kandidatury se s kurzem zhruba 5,5:1 vyhoupl na třetí místo. Favoritem sázkových kanceláří zůstává současný prezident Miloš Zeman, na druhém místě je bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Objem sázek se zatím blíží ke 40 miliónům korun.

Rozhořel se spor o podpis více kandidátních listin

Rozhořel se spor o to, zda zákonodárci můžou podepsat kandidaturu více uchazečů. Deník Mladá fronta Dnes s odkazem na ústavní právníky napsal, že poslanec nebo senátor může připojit pouze jeden podpis pod prezidentskou kandidaturu. Ministerstvo vnitra však trvá na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. Ústava ani zákon o volbě prezidenta to nezakazují, řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Petr Mlsna, foto: Šárka Ševčíková, archiv ČRo

"Stejně jako občan může podepsat kandidátní listinu všem kandidátům, kteří sbírají podpisy občanů, tak i poslanec nebo senátor se může rozhodnout pro vícero kandidátních listin," zdůraznil Mlsna. Dodal, že pokud by zákonodárci při tvorbě norem o prezidentské volbě chtěli, aby mohli podepsat pouze jednu listinu, tak by také museli říct, co by se stalo, kdyby ji podepsali více lidem.

Kandidáti nesmí podceňovat vliv médií

Minulá kampaň na prezidenta byla specifická tím, že se jednalo o první přímou volbu. Dnes kandidáti nestojí na stejné startovací čáře. Prezident Miloš Zeman, který kandidaturu obhajuje, může díky své funkci dostávat bez problémů různá témata do veřejné diskuze. Co v kampani na kandidáty čeká, to je otázka pro konzultantku Institutu politického marketingu Alžbětu Královou.

Alžběta Králová, foto: archiv APRA

"Kandidáti nesmí podcenit poslední dny kampaně, a nesmí očekávat férovou hru bez určitých "podrazů". Musí být připraveni opravdu na všechno, a nepodceňovat vliv médií, zejména pak těch bulvárních. Kandidáti by se rozhodně měli vyvarovat přílišné pasivity a pocitu uspokojení z podpory jedné konkrétní sociální bubliny. Kampaně jsou potom především o tom, přesvědčit nerozhodnuté voliče."

Těch je podle průzkumů asi pětina. Ministerstvo vnitra teď začne kontrolovat podpisy na petičních arších. Jména zveřejní 24. listopadu. Volby se budou konat 12. a 13. ledna, druhé kolo o 14 dnů později.