Voskovec a Werich století?
Letos uplyne sto let od narození dvou českých komiků - Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Před válkou společně proslavili Osvobozené divadlo, natočili řadu filmů a desek s písničkami Jaroslava Ježka a válce je historické okolnosti rozdělily. K jejich výročí - přestože Voskovec a Werich oslavami jubilejí z duše pohrdali - bude připravena oslavná výstava v prostorách Staroměstské radnice v Praze. Více informací v příspěvku Viléma Faltýnka.
"Voskovce jsem jednou potkal na rohu Příkopů a Panské ulice. On tam chodil do školy. Chodil tam taky můj bratranec Jarda Kopecký a já jsem se tam s ním nějak dostal a on mi představil svýho spolužáka, kterýmu se říkalo Tlustej Rus. Voskovec v tý době byl velice tlustej. No a tak jsme se nějak seznámili a od tý doby jsme se znali a pak jsme spolu chodili do školy," vzpomínal Jan Werich na archivním záznamu.
Dva mladíci byli každý po svém okouzlen poetismem a dadaistickým humorem a našli společnou řeč. Svým klaunským herectvím v mnoha autorských revuích začali brzy psát slavnou kapitolu Osvobozeného divadla. Dnes už toto divadlo spojujeme výhradně s nimi, přestože existovalo i několik let před jejich příchodem. Sláva Osvobozeného, klauniád a písniček Voskovce Wericha a Ježka neutichla ani po válce a ještě v 60. letech inspirovala vlnu divadel malých forem.
Výstava "V+W: Vždy s úsměvem" bude otevřena 8. února při příležitosti výročí staršího z dvojice Jana Wericha (Voskovec má jubileum v létě). Materiál poskytl sběratel Jaromír Farník z vlastní sbírky, která čítá několik tisíc položek. Farník připustil, že v oblasti divadla a filmu je laikem: "Je to dost divné, že se zajímám o divadlo, protože dneska je mi už padesát a jestli jsem jsem divadlo navštívil za celou dobu pětkrát, tak je to moc." Podle organizátorky výstavy Marie Noskové jsou ale Farníkovy znalosti mimořádné pokud jde o zmapování existujících dokumentů a předmětů. Proto dokázal pro účel výstavy shromáždit exponáty i z dalších zdrojů.
Podle Noskové bude výstava mimořádně rozsáhlá. Radnice na dva měsíce uvolnila tři sály: "Poprvé za celou dobu přináší kompletní materiály, jsou nasbírané ze všech možných institucí a od soukromých sběratelů. Nikdo nikdy nemohl tyto exponáty vidět pohromadě a myslím, že tam je překvapení pro každého."
Mezi nové poznatky patří údaje o Voskovcově americké tvorbě. Na základě inetrnetových databází ji popsal Jakub Škorpil: "Jeho kariéra v USA byla kariérou pracujícího herce, jak on sám říkal, herce, který se musí s rodinou uživit, čili zahrnuje nespočetné množství především televizních rolí v 50. a 60. letech. Až k stáru se dá mluvit o významnějším postavení, kdy se dokonce stává členem repertoárového divadla v Lincolnově centru a dostává velké role v newyorkských broadwayských divadlech."
V tisku se nedávno objevil názor, že dílo Jana Wericha je dnes už vyčpělé. S tím historik Vladimír Just rozhodně nesouhlasí: "Samozřejmě že pro někoho ztratilo aktuálnost, pro někoho ne, ale to bychom se pohybovali v subjektivních soudech. Tady jsou ale objektivní fakta: přečtěte si ročenku Divadelního ústavu, nalistujte si položku Werich a dojdete k tomu, že to je stejný počet odkazů jako Shakespeare, Moliere, Shaw, Smetana, Mozart... prostě to je objektivní fakt."
Jak se smiřujete s tím, že se k jejich výročí pořádá taková veliká akce?
"Velmi těžko, protože si myslím, že to je proti duchu jejich díla a proti všem jejich výrokům, které jsou mi známy. Ale jestli to vzbudí zájem o nepředpojaté posuzování a vnímání jejich díla včetně moderní kultury 20. století, tak to splní svůj účel."
