Výročí 140 let založení Sokola

Šestnáctého února byla v roce 1862 neděle. Na devátou hodinu dopolední svolala hrstka nadšenců do druhého patra reálky v Panské ulici ustavující schůzi nového spolku. V tělocvičně Malypetrova ústavu se sešlo osm desítek zájemců a ti založili Sokol Pražský. Připravili Vladimír Zápotocký a Zdeněk Valenta.

Jeho starostou byl zvolen Jindřich Fügner a náčelníkem cvičitelstva Miroslav Tyrš. Zpráva ta roznesla se Prahou ještě téhož dne, o což se zasloužilo přímo z místa duo spolupracovníků Národních listů. Referovalo : "A k novým myšlenkám sokolským přihlásila se okamžitě vážená jména společenských a uměleckých vrstev našeho národa. Ctihodný kmet Jan Evangelista Purkyně, Mikoláš Aleš, Julius a Eduard Grégrové, Jan Neruda i Karolina Světlá." A právě z jejích úst byla později při svěcení sokolského praporu,jehož autorem nebyl nikdo menší než Josef Mánes, pronesena památná slova "v zdravém těle, zdravý duch".

Volba Fügnera a Tyrše byla šťastná i prozíravá. Fügner, sám obchodník a ředitel banky, pronajal pro Sokol sál u Apolla za 1800 zlatých ročně a ty sám na místě uhradil. Tyrš se stal ústřední postavou cvičitelů. Soustředil lidi a dal sokolskému cvičení na úvod kromě nadšení také řád.S ním i povznášející události. Především pak nezapomenutelné Slety.

Ostatně. Nechme zaznít pamětnickému hlasu. Takhle vzpomínal v rozhlasovém vysílání před více jak půl stoletím pan Filip Hauptman na úplně první Všesokolský slet z roku 1882. Není tedy divu, že se stalo národní ctí patřit do řad Sokola. Během prvních dvaceti let, v rozmezí 1862 až 1882, měl na území Zemí koruny české už celou stovku jednot. V jejich řadách působilo 2110 aktivních členů, když počet členů přispívajících byl ještě sedmkrát vyšší. Právě on zvyšoval národní sebevědomí a dokázal obohatit i češtinu. Za základ sokolského vyjadřování byl vzat Jungmannův Slovník česko-německý jako nejvýznamnější dílo z oboru jazykovědy. Jungmann tu soustředil množství starých i současných českých výrazů a rozvinul je o výrazy nové. Všechny se vžily. Na místo německé landpartie byly tu české výlety, zdomácnělo slovo tělocvik, přibyl stoj spatný, dřep nebo roznožka. Komisi, která nové výrazy schvalovala,předsedal archivář města Prahy. Nikdo jiný, než autor Kytice z pověstí národních, Karel Jaromír Erben.

Tyrš a Erben se také zasloužili o nový časopis Sokol.V něm najdeme už v roce 1881 i první české sportovní reportáže. Titulek "Veslařské závody universit anglických" referuje o závodě osmiveslic Oxford-Cambridge, jiný, s názvem "Kohoutové ve Vídni", je zase o cyklistice a pojednává o naší úplně první sportovní reprezentaci v zahraničí. Také slavný průkopník architekt Jan Kříženecký neodolal. On to byl,kdo zachytil v roce 1901 slavná sletová cvičení na filmový pás.

Z řad Sokolů jsou i první průkopníci a zakladatelé našich sportovních svazů. V roce 1884 vzniká Česká ústřední jednota velocipedistů a Ústřední jednota veslařská z Čech. Sokolové zajišťují později pro nově vzniklou Československou republiku zcela výhradně gymnastickou reprezentaci. Bedřich Šupčík pro ni získal vůbec první zlatou medaili na Olympijských hrách, Ladislav Vácha ho skvěle následoval a oba ještě překonal bájný Alois Hudec. Sedm let vozil zlaté medaile z mistrovství světa a dokázal na kruzích svou jedinečnost i na berlínské olympiádě roku 1936.

Legendární náčelnice Sokola Marie Provazníková před svým odchodem do exilu přivedla družstvo žen na Olympijských hrách 1948 v Londýně ke zlatým medailím v soutěži družstev. Připomeňme si její hlas z roku 1938,kdy v pohnuté době zvala americké sokolky na jubilejní desátý slet. Po roce 1948 měl u nás Sokol zaniknout. Nebylo toho dosaženo. Sokolská myšlenka žila dál. A o dnešku vypovídá jeden jediný fakt. Organizovaných členů Sokola je v naší vlasti 186 164 a v zahraničí 49 305.

Autoři: Zdeněk Valenta , Vladimír Zápotocký
spustit audio