Výročí mobilizace připomíná vlastenectví našich dědečků

Právě v těchto dnech si Česká republika připomíná 66. výročí od své jediné vojenské mobilizace v historii. Občané, kteří nadšeně odcházeli bránit československé hranice před nacistickým Německem, se po několika dnech se slzami v očích vraceli domů: kvůli Mnichovské dohodě Československo postoupilo své pohraničí bez boje. Historik Vít Makarius upozorňuje, že mobilizace byla mino jiné ukázkou vlasteneckých hodnot Čechoslováků před 2. světovou válkou.

Výročí mobilizace připomíná vlastenectví našich dědečků

2. světová válka

"Události, které znamenaly vyvrcholením tlaku nacistického Německa na Československo, kulminovali právě zářijovou mobilizací. Znamenaly jakési všeobecné uvolnění a oddech pro civilní obyvatelstvo, které s vyřešením krize vojenskými prostředky souhlasilo. Z vojenského hlediska je významný ten fakt, že se jednalo o největší vystoupení československé branné moci v jejích dějinách. V zářijových dnech bylo mobilizováno více než milion mužů, obrovská část munice, výzbroje, koní a jiné techniky."

Demobilizace ale neznamenala, že se Češi nezapojí do ozbrojeného boje proti nacismu. Desetitisíce československých vojáků uteklo přes hranice k zahraničním armádám, jako například Oto Horovič.

"Ve 40 roce jsem utekl, protože jsem chtěl bojovat za naši vlast. Dostal jsem se do Maďarska, pak do Jugoslávie, z Jugoslávie do Itálie. V Itálii jsem byl zavřený 3 roky v koncentračním táboře, ze kterého jsem utekl. Dostal jsem se do Sicílie, pak do Alžíru. Z Alžíru pak do Anglie. 1944 jsem bojoval v Normandii u Dunkerque. To je vše."

Vzpomíná dvaaosmdesátiletý Oto Horovič. Právě události před 66 lety připomněl například večer v pražském kině Blaník, během kterého se promítal film režiséra Jiřího Weisse Uloupená hranice. Proč je nutné tyto události připomínat, řekl Českému rozhlasu jeden z pořadatelů Karel Stejskal:

"V poslední době stále častěji slyšíme o majetkovém odškodnění sudetských Němců. Tato nehorázná prohlášení narušují vztahy s Německem a mne velice znepokojují. Proto je nutné si připomenout historické události, které odsunu předcházeli. Národ, který připustí, že dějiny budou zapomínány a zkreslovány, na to může jenom doplatit."