Den D - s pamětníky bojů po 60 letech

Na oslavy 60. výročí Dne D se o víkendu do Normandie sjelo na deset tisíc veteránů, politiků a zájemců o historii. Nechyběli čeští veteráni ani prezident Václav Klaus.

Den D - s pamětníky bojů po 60 letech

Veteráni, turisté a místní lidé sledují flotilu vyloďovacích plavidel na pláži u Asnelles, foto: ČTK

Přesně před 60-ti lety byla spojeneckou invazí na pobřeží Normandie otevřena v Evropě druhá fronta. Od toho okamžiku se nacistické Německo ocitlo v pomyslných kleštích, kdy z východu postupovala Rudá armáda, z Itálie spojenecká 15. skupina armád a nakonec ze západu 21. spojenecká skupina armád. Jen v samotný den D, jak bylo ve vojenské terminologii úterý 6. června 1944 označeno, se na pěti invazních plážích vylodilo celkem 156.000 vojáků. Ti pak podle plánů začali postupovat dále do vnitrozemí.

Spojenecké síly se vylodily na pobřeží francouzské Normandie s přesvědčením, že německá obrana právě v tomto úseku nebude nijak silná. Opak byl ale pravdou. Potvrzuje to Čechoameričan Ladislav Jindra, který tehdy bojoval v řadách americké 29. pěší divize:"Němci na nás stříleli, byly tam miny, dělostřelectvo a kulomety. Kluk šel vedle tebe a najednou padl mrtvý nebo raněný, a všelijaký kouř tam byl - bylo to něco, co si nikdo neumí představit."

Prezident Václav Klaus s generálem Antonínem Špačkem, který byl jmenován rytířem Řádu čestné legie, foto: ČTK

Přítomné žijící pamětníky bojů o víkendu oslovili s díky a výrazem obdivu britská královna Alžběta i francouzský prezident Jacques Chirac: "Vám, dětem celého světa, kteří jste byli tak mladí vrženi do ohně války, vám, obdivuhodným symbolům odvahy a oddanosti, cti a vznešenosti, smyslu pro povinnost a nesobeckosti, vám jménem francouzského lidu, jménem všech hlav států a vlád, které se tady shromáždily, i jménem všech lidí milujících svobodu vyjadřuji náš vděk, pýchu a obdiv."

Mezi zeměmi, které se účastnily oslav v Normandii, nechyběla ani Česká republika. Do úvodní fáze Invaze se zapojili především českoslovenští letci, vysvětluje Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu: "Bezprostřední podpory invazní operace v Normandii se zúčastnili především českoslovenští letci ve Velké Británii, organizovaní do čtyř leteckých perutí, tří stíhacích a jedné bombardovací. Například ta československá bombardovací peruť měla číslo 311, byla podřízena velitelství pobřežního letectva a připadl jí zodpovědný úkol: letecká uzávěra Lamanchského průlivu. Měla útočit na všechna německá povrchová i podmořská plavidla, která by se pokoušela narušit invazní operaci a proud lodí mezi Velkou Británií a Normandií."

Dojatý veterán kráčí po pláži Juno u Courseulles-sur-Mer v Normandii, foto: ČTK

Teprve o dva měsíce později se také ve Francii vylodila československá obrněná brigáda. Výrazněji na sebe upozornila při obléhání Dunkerque. Právě její někdejší příslušník, generál Antonín Špaček, převzal z rukou Jacquesa Chiraca během hlavní ceremonie Řád Čestné legie. Generál Špaček zavzpomínal na rok 1943, kdy chtěl od brigády odejít do Sovětského svazu: "Velitel praporu řekl: Já ti zkopu ...něco do špičky, já ti dám Sovětský svaz! Totiž naši letci nám odčerpali značnou část mladých chlapců, šikovných, schopných, takže velitel brigády neměl snahu pouštět nás. Nehledě na to, že tam šlo asi 270 našich důstojníků."

Do Normandie se o víkendu sjela také spousta fanoušků vojenství, kteří si oslavy vylodění nechtěli nechat ujít. Jeden z nich, Radek Havelka ze internetového serveru valka.cz vysvětlil, proč je podle něj důležité i po takové době si Invazi připomínat."Pořád se to může opakovat. Nesmíme zapomenout, co se tady stalo, proč se to stalo, proč tu tolik lidí umřelo. Teď po těch 60. letech máme poslední šanci připomenout si to s lidmi, kteří to zažili. Potkali jsme tu několik veteránů, mluvili jsme s nimi, ještě pořád na to vzpomínají a velice rádi o tom vyprávějí. Ještě pořád máme šanci si to připomínat. Neměli bychom zapomenout," uvedl Havelka.