Až do konce ledna příštího roku je v Českém muzeu hudby na pražské Malé Straně otevřena výstava Kouzelné hrací strojky. Přibližuje nejrůznější hrací skříňky, flašinety, orchestriony i unikátní automatony, které našim předkům hlavně v 19. století nahrazovaly dnešní mp3 a jiné hudební přehrávače. Výstava je součástí celoročního projektu, kterým Národní muzeum v Praze připomene, jak se žilo v době rakousko-uherské monarchie.
Podobné tóny se ozývají na výstavě, kterou v minulých dnech otevřelo Národní muzeum v Praze v jedné ze svých poboček, Českém muzeu hudby. Výstava ukazuje například kolovrátky, se kterými vyhrávali flašinetáři na venkovských poutích i na staropražských dvorcích, honosné skříňové orchestriony, které stály v měšťanských nebo šlechtických salónech, kavárnách a tančírnách, i zcela unikátní exponáty, jako jsou renesanční Trauttmansdorffské hodiny se zvonkovou hrou, které jsou i nejstarším exponátem výstavy:
"Já bych vás chtěl určitě upozornit na jeden z nejvzácnějších exponátů, který se nám povedlo dostat do naší výstavy. Jsou to tzv. Trauttmansdorffské hodiny, které jsme zapůjčili z Národní knihovny. Jedná se o renesanční hodiny z r. 1596. Na výstavě uvidíte, že je to skutečně nebývalý skvost,"
říká autor výstavy Peter Balog. Na výstavě je k vidění víc než šest desítek hracích strojů a další padesátka doprovodných exponátů, včetně velkého historického loutkového divadla.
"Ty mechanické stroje nebo automatofony je široká skupina nástrojů. Každý den slyšíme zvony z věže nebo malé stolní hodiny se zvonkohrou a ty jsou často automatizované. Jádro naší sbírky v Národním muzeu tvoří nástroje, které se sbíraly ještě v 50. letech. Dr. Alexander Buchner vydal jednu z prvních systematik. Je zajímavé, že tu knihu zná celý svět. Mimo to uvidíte flétnové hodiny, hřebíčkové hrací skříně, ale také automatony, což jsou první mechaničtí roboti, kteří imitují hru na banjo, na flétnu anebo na housle."
"Zde jste právě viděli hudebního robota, automaton. Je to vlastně hráč na banjo z konce 19. století. Jedná se o skutečný skvost, protože automatonů v našich zeměpisných šířkách je opravdu málo. Jsou tu vystaveny vlastně všechny tři. Je to automaton, který jednak imituje rukou hru na banjo, dále mrká, jakoby zpívá a ještě otáčí krkem. V zádech má ukrytý hřebíčkový hrací strojek a ještě důmyslný mechanismus, který ovládá všechny pohyby. Je zajímavé, že je mimořádně zachovalý, a to jak textilie, tak i ten mechanismus,"
dodal Peter Balog při prohlídce výstavy. Návštěvníci si tu mohou řadu hracích strojků i poslechnout. Prostřednictvím sluchátek, nebo dokonce přímo z hrací skříně, kterou pracovníci muzea na požádání spouštějí. A budou si moci i sami zahrát:
"Zahrát si budou moci třeba na mechanický klavír, tzv. pianolu, do které se vkládá dlouhý perforovaný papírový válec a následně se přehraje záznam."
Návštěvníci tu ale uvidí i nejrůznější zvonkohry, varhanní stroje, flétnové hodiny, hřebíčkové hrací skříňky, polyfony a symfoniony:
"Zajímavou kategorií je skupina flašinetů a kolovrátků, která patřila v 19. století ke koloritu města i venkova. Tam určitě doporučuji se podívat na výstavní exponát opičí kapely v kolovrátku."
Výstava Kouzelné hrací strojky má i své doprovodné akce. Od září budou v muzeu podvečery plné kramářských písní nebo pořad věnovaný méně známým písničkám Karla Hašlera. Uvedena bude i dětská opera Brundibár, ve které hraje jednu z hlavních rolí právě flašinet.
Díky autentickým nahrávkám se tak můžeme vrátit do časů císaře pána. Právě období císaře Františka Josefa I., který vládl od roku 1848 až do roku 1916, tedy dlouhých 68 let, je věnován celý ambiciózní cyklus Monarchie, který výstava hracích strojků vlastně zahajuje. Výstavní projekt, který bude probíhat příštích dvanáct měsíců, přibližuje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš:
"Monarchie v podstatě navazuje na výstavu Republika, kterou jsme se před několika lety snažili uchopit nejen jako líčení politických dějin, ale podívat se na tu dobu, jak se v ní lidem žilo. Výstava měla velký úspěch, a proto jsme se rozhodli vrátit o jedno období zpátky. Monarchie je omezena na dobu vládnutí císaře Františka Josefa a my se budeme snažit během následujících dvanácti měsíců podívat se toto období z různých aspektů. Začínáme Kouzelnými hracími strojky, následovat budou Sportsmeni v českých zemích v Národním památníku na Vítkově. Tato výstavě bude věnovaná počátkům organizovaného sportu a fenoménu českého sportu na přelomu 19. a 20. století. V Národopisném muzeu bude výstava s možná poněkud provokativním názvem Krmě, jídlo, žrádlo, zaměřená na vaření, jedení a stolování za doby císaře pána. V Náprstkově muzeu otevřeme výstavu Po stopě Karla Maye. Knížky Karla Maye byly v podstatě první přeložené rodokapsy, tím se začala v našich zemích šířit lehčí literatura. Tato móda pak vyvrcholila za první republiky. Tím středobodem pak bude vlastní výstava Monarchie, která proběhne v naší Nové budově. Bude to velká průřezová výstava, ve které se budeme snažit vyvracet i určité mýty a klišé o 19. století a dívat se na 19. století nevšedními pohledy, například na vztahy Čechů a Němců. Tato velká výstava, která bude otevřena v listopadu, bude doprovázena dvěma výstavami. Bude to Dětský svět za císaře pána, zaměřený spíš na maminky, děti a rodiny. Bude o tom, jak si v té době děti hrály, jak se vychovávaly, jak se rodilo, jak fungovala hygiena. A pak bude fotografická výstava Člověk ve fotografii. Budou tam jedny z nejstarších fotografií, které v republice z té doby máme. A skončíme opět zde, v Českém muzeu hudby, výstavou Století valčíku a polky. Tanců, které se tančily jak na zámku, tak v podzámčí."
