Výstava Na cestě k samostatnosti představuje nejen Pittsburskou dohodu

Foto: ČTK

Výstavě Na cestě k samostatnosti, které je k vidění ve Výstavní síni Senátu, jsme se ve vysílání už věnovali. Připomněli jsme zvláště kopii Mnichovské dohody, kterou je možno si na ní prohlédnout, a také originál více než 90 let staré Pittsburské dohody.

Výstavu představil historik Luboš Velek, který je autorem její koncepce a textů.

"Naše výstava Na cestě k samostatnosti se koná u příležitosti vzniku Československa. Je to výstava, která má přiblížit plány, naděje české elity a české společnosti zhruba v letech 1914-1918,1919, tedy až po počátek a etablování 1. československé republiky."

Zajímavých a výjimečných exponátů, které dokumentují nelehkou cestu k samostatnosti, je na výstavě více, než jen zmíněná Pittsburská dohoda, i když i o ní bude samozřejmě řeč.

"Já bych chtěl upozornit zejména na různé dokumenty ať už v originále nebo ve faksimile. Vůbec poprvé se na našem území vystavuje tzv. Pittsburská dohoda, což byla dohoda mezi zahraničními americkými Čechy a americkými Slováky o spolupráci při vzniku Československé republiky, byla uzavřena v květnu roku 1918 a na naši výstavu ji přivezl americký velvyslanec přímo ze Spojených států."

Bylo těžké ji sem dostat?

"No těžké to ani tolik nebylo, nevím, proč se o to nikdo v minulosti nepokusil, ta dohoda probíhala víceméně bez problémů. Pokud bych měl přiblížit některé další dokumenty, tak tady máme například doklady, protokoly, zápisy o jednáních mezi českým domácím odbojem a československým zahraničním odbojem na přelomu října a listopadu ve Švýcarsku máme tady řadu dalších předmětů, které se k tomuto významnému jednání poutají např. kalamář a pero, kterým se tehdy tyto dohody podepisovaly. Je to trochu kuriozita, protože dát dohromady dokumenty a takové propriety jako kalamář se podaří velmi zřídka."

Foto: ČTK
S kým jste na výstavě spolupracovali?

"Na výstavě spolupracoval Senát Parlamentu České republiky především s Národním muzeem, ať už s archivem Národního muzea nebo s oddělením starších českých dějin a oddělením novějších českých dějin, ale exponáty půjčily i další instituce, např. Vojenský ústřední archiv nebo třeba Muzeum ve Slaném. To je taková kuriozitka: je velmi těžké najít v dnešní České republice znak nějakého okresního hejtmanství nebo okresního soudu před rokem 1918, to jsou ti známí plechoví orli, kteří visívali na budovách. Po velkém pátrání se nám podařilo nalézt jen jediný, a to právě ve Slaném. Není sice z hejtmanství, ani z okresního soudu, je jen z okresního poštovního úřadu, ale i tak si myslím, že je ten orel velmi působivý."

Proč je těch dochovaných orlů tak málo?

"Zřejmě byli zničeni jako symbol monarchie. Hned na podzim roku 1918 se na mnoha místech pořádalo symbolické pálení a ničení symbolů staré monarchie, takže zřejmě většina jich podlehla tomuto´řádění´."