Výstava v Klementinu přibližuje "zapomenutého" disidenta Jaromíra Šavrdu
"Jaromír Šavrda - vězeň svědomí" je název výstavy, která byla tuto středu otevřena v Národní knihovně v Praze. Připomíná osobnost ostravského básníka, spisovatele, publicisty a vydavatele zakázané literatury Jaromíra Šavrdy. Signatář Charty 77 zemřel předčasně, v pouhých 55 letech, v r. 1988. Před tím ho komunistický režim opakovaně věznil. Vernisáže výstavy se zúčastnil i bývalý prezident Václav Havel. V Klementinu natáčela Milena Štráfeldová:
popisuje Jaromír Šavrda své zážitky z vězení v knize Přechodné adresy. Literární tvorbě se věnoval už od studií, jako středoškolský profesor o literatuře i učil a od r. 1963 se stal spisovatelem z povolání. Psal povídky, úspěšné detektivky i dramata. V roce 1968 spolupracoval s ostravským deníkem Nová svoboda, kvůli svým kritickým článkům však musel v r. 1969 redakci opustit a pak ho stihl osud mnoha lidí, kteří nesouhlasili s normalizací. Stal se skladníkem a později dělníkem v Geologickém průzkumu. Kvůli závažnému onemocnění však musel odejít do invalidního důchodu. Jeho nemoc se zhoršila i díky věznění v letech 1979 - 81 a znovu v r. 1983 až 1984. Pro jeho povahu je charakteristické, že po návratu z prvního vězení podepsal Chartu 77. Ve vězení také vznikaly jeho nejznámější sbírky veršů Cestovní deník a Druhý sešit deníku. Až do r. 1989 vycházela jeho díla jen v samizdatu nebo v exilových nakladatelstvích. Jaromír Šavrda sám vydával zakázané knihy v edici Libri prohibiti. Předseda Nadace Charty 77 František Janouch připomněl, že nad ostravským básníkem převzal v letech perzekuce patronát finský PEN-klub:
"Já jsem dostal nápad, že by mohli adoptovat a starat se o pana Šavrdu. Finský PEN-klub začal posílat peníze Nadaci Charty 77 a občas asi něco přes pana Svena Persona z Göteborgu přišlo."
Státní bezpečnost pronásledovala daleko hůř disidenty, kteří žili mimo hlavní centra odporu - Prahu a Brno. V hornické Ostravě dopadla perzekuce na Jaromíra Šavrdu velmi tvrdě. Toho si je vědom i bývalý prezident a spoluautor Charty 77 Václav Havel:
"Ti chartisté, kteří nebyli v Praze, nestýkali se spolu navzájem a neměli to zázemí, tak ti tam opravdu strašně zkusili. Opravdu je třeba si historii osvěžovat, pamatovat, připomínat. To patří k naší identitě, znát vlastní minulost."
Václav Havel udělil Jaromíru Šavrdovi in memoriam Řád T. G. Masaryka. Výstava, kde jsou umístěny Šavrdovy spisy, korespondence, ale i policejní hlášení a doklady jeho pronásledování, potrvá v pražském Klementinu do konce srpna.
