Výtvarnice Míla Fürstová ilustrovala nové vydání Kytice
U příležitosti 150. výročí úmrtí básníka Karla Jaromíra Erbena vydalo londýnské nakladatelství Jantar speciální verzi slavného díla Kytice. Ilustrací se ujala Míla Fürstová.
Kytice společně s básní Máj od Karla Hynka Máchy a Babičkou Boženy Němcové patří mezi nejoblíbenější a nejdůležitější díla české literatury. Londýnské nakladatelství Jantar vydalo při této příležitosti speciální verzi Kytice. Sbírku přeložila Susan Reynolds a ilustracemi ji doplnila česko-britská výtvarnice Míla Fürstová. Českou verzi publikovalo nakladatelství Odeon.
Kytice patří k nejprodávanějším titulům vydavatelství
Kytice, inspirovaná lidovými pověstmi a legendami, poprvé spatřila světlo světa v roce 1853. Nakladatelství Jantar, jenž se specializuje na evropskou literární fikci a poezii, vydalo první kompletní anglické vydání Kytice v roce 2013. Při příležitosti 150. výročí Erbenova úmrtí a zároveň svých desátých narozenin tak vydalo novou verzi této sbírky, uvedl zakladatel nakladatelství Jantar, Michael Tate.
„Překladatelka Susan Reynolds a já jsme na novém vydání pracovali přinejmenším čtyři roky, možná i déle. Obsahuje i části některých nedokončených Erbenových básní. Zahrnuje také poměrně dlouhý doslov, který Erben připojil k poslední verzi vydané za svého života. K vydání jsem chtěl připojit také novou předmluvu, která by popisovala vliv těchto básní na hudbu. Požádal jsem tedy muzikologa a experta na české národní obrození Jeffa Chewa, aby předmluvu napsal. Tyto básně jsou vlastně celosvětově známé díky hudbě Antonína Dvořáka. Symfonické básně inspirované Erbenem patří k jeho nejhranějším skladbám."
Od svého vydání v roce 2013 je Kytice jedním z nejvíce prodávaných titulů Jantaru, že?
„Ano a upřímně řečeno, je to vlastně trochu šok. Kdyby k vám někdo přišel a řekl: Mám tu překlad sbírky básní z 19. století od jednoho slavného středoevropského spisovatele, tak to nevypadá jako bestseller. Ale je to náš nejprodávanější titul. Když se podíváte na básně znovu, všimnete si, že vlastně nabízí pohled na každodenní myšlenky lidí a sledují univerzální témata, která nemusí být nutně česká nebo středoevropská. Je v nich láska, smrt, manželství, zkáza, děti, rodičovství, dobro a zlo.
Pokud si za příklad vezmeme Vodníka, který je snad tou nejhorší postavou světové literatury a možná také tou nejsoučasnější, koneckonců je to ve vodě zrozený virus zabíjející lidi. Nemůžete najít nic, co by bylo více aktuální."
Jak vznikla spolupráce s Mílou Fürstovou?
„Potkali jsme se loni na akci pořádané českým velvyslanectvím v Londýně a dvě nebo tři hodiny jsme si povídali o Erbenových básních. Nepotkávám moc lidí, kteří by toho o něm hodně věděli. Řekla mi, že je výtvarnice a já ji požádal, jestli by nezvážila ilustrování obálky nového vydání. Ilustrace pro obálku byla inspirovaná Zlatým kolovratem a je tedy titulní ilustrací."
Míla Fürstová: Tak velké zakázky normálně neberu, ale přišel lockdown
Za normálních okolností by zde spolupráce pravděpodobně skončila, ale pak přišel v Británii lockdown a Míla Fürstová souhlasila s tím, že vytvoří další ilustrace.
„Normálně si neberu takto velké zakázky. Snažím se soustředit na svou vlastní práci, a navíc technika z 15. století, se kterou pracuji, zvaná etching, je časově velmi náročná. Takže jsem hned věděla, že chci tuto zakázku vzít, ale nebyla jsem si jistá, jestli se k ní mohu zavázat. Ale pak zavedli lockdown a já byla najednou zavřená doma s malými dětmi a manželem. Věděla jsem, že potřebuji někam uniknout a Kytice je tak silné dílo, že se tato spolupráce zdála být tím nejlepším, co jsem mohla udělat.
Váhala jsem nad tou hororovou stránkou. I když se ve svých dílech zabývám tajemstvím a nejasnostmi, stále se tato témata strachu trochu vyhýbají, takže jsem si nebyla jistá, jestli se s tím budu schopna vyrovnat. Byla to tedy zajímavá výzva. A myslím, že ve svém vyobrazení Kytice jsem se snažila vystihnout spíše náladu, než děs a hrůzu."
Jaký je váš vztah ke Kytici?
„Vlastně mám ke Kytici velmi blízký vztah, četla jsem ji už jako desetiletá holčička u babičky na vesnici v jižních Čechách. Jak jistě víte, Kytice je velmi lyrická a prostředí samo o sobě je hlavní postavou. Cítila jsem, že při četbě Kytice jsem součástí onoho prostředí. Mírumilovné lesy a jezera a vůbec všechno, co Erben popisuje, dokonce i malé hřbitovy, jsou součástí místa, kde jsem sbírku četla. Cítila jsem se úplně pohlcená. A líbilo se mi to!
Můžete nám přiblížit výtvarnou techniku zvanou etching (česky lept)? Jak funguje?
„Je to technika z 15. století a je velmi pracná, ale její výhodou je, že výsledky mohou být dosti nepředvídatelné. Abych to zkrátila, pracuji s kovovou deskou, kterou musím zahřát a polít rozpuštěným voskem. Když vosk zchladne, otočím desku a použiji svíčku. Pak vezmu jehlu a kreslím s ní skrze černý voskový povrch, až je vidět část desky, na které vzniká stříbrná čára.
Takže každá ilustrace pro Kytici byla nejdříve černá jako uhel a stříbrná linie zobrazovala příběh. Když je kresba hotová, vložím ji do tekutiny s kyselinou, která působí na stříbrné linie na spodní desce a odkryje je. Pak umyji vosk a zůstane mi kovová deska s vyrytými liniemi kresby. V této fázi mohu na různé části desky nanést barevné inkousty a měnit tak povahu kresby. Myslím, že se to opravdu podobá tomu, jak Erben psal balady. Pravděpodobně měl několik verzí a pak vybral tu nejlepší. To dělám i já se svými kresbami."
Jaké aspekty Erbenovy tvorby jste chtěla ve svých ilustracích zdůraznit?
„Atmosféra Erbenových balad je obecně velmi nadčasová. Postavy, většinou ženy, jsou opravdu zkoušeny životem a pravidly společnosti. Například se tam objevuje žena, která zabije své novorozené dítě, což je samozřejmě naprosto strašné, ale zároveň je k této hrůzné události donucena tím, jak přísně a odmítavě se společnost dívá na svobodné matky. Takže když jsem vytvářela ilustraci pro tuto baladu, nesnažila jsem se zachytit jen hrůzu toho, co udělala, ale i fakt, že otěhotněla s někým, do koho se zamilovala. Vždy se snažím vykreslit přetrvávající lidskost, což je dnes podstatné."
Co pro Vás znamená ilustrovat takové ikonické dílo?
„Je to skutečně velká čest. Pečlivě jsem vytvořila soubor ilustrací, jež oslavují Erbenovo dílo a představují jej světu. Říká se, nesuď knihu podle obalu, ale stejně to tak děláme. Doufám, že jsem do ilustrací a obálky díla vložila dostatek své lásky a duše, aby lidi, kteří jej zahlédnou na polici, zaujalo. Doufám, že skrze mé ilustrace si lidé k Erbenovi najdou svou cestu. Je to tedy velká, nesmírná čest."
