Vznik novodobých OH
Novodobé OH byly vzkříšeny na ideálech starověkého Řeka. O jejich obnovení se nejvíce zasloužil francouzský baron Pierre de Coubertin. Velký sportovec i snílek přivedl olympijskou myšlenku k životu na sklonku předminulého století.
Pierre de Coubertin měl v mládí vskutku široký sportovní záběr. Aktivně se věnoval boxu, šermu, jezdectví, veslování, cyklistice i rugby. Hodně také cestoval a jednoznačně nejsilněji na něj zapůsobila návštěva Řecka. Antická civilizace se stala doslova živnou půdou myšlenek idealisty ze země galského kohouta a tak na starořeckém principu Kalokaghatia - tedy harmonii ducha i těla - postavil svou vizi obnovy OH. Pierre de Coubertin završil své úsilí v polovině června roku 1894, kdy na pařížskou Sorbonnu svolal historický olympijský kongres. Podpora na vzkříšení tradice starověkých olympiád nebyla zcela jasná. Na zahajovací schůzi však přišel tvrdohlavý Francouz s trumfem, který zlomil počáteční odpor některých funkcionářů. Byly jím první tony Apollonovy hymny, objevené v rozvalinách řeckých Delf. OH dostaly důvěru, i když hodně dlouho trvalo, než se naplnilo hlavní Coubertinovo přání - jednoznačné sepjetí olympijské myšlenky s mírem a porozuměním mezi národy. Pořadatelství premiérových novodobých her bylo pro rok 1896 logicky svěřeno řeckým Athénám. Zimní sporty si na svůj největší svátek musely počkat téměř třicet let, kdy jejich ouverturu zorganizovalo francouzské horské středisko Chamonix. My si v následujících dnech projdeme celou historii novodobých OH.