Vzpomínky na Ztracené jezero - útočiště československého exilu v 50. letech
Oba naše dnešní sváteční hosty spojuje mnohaletá zkušenost emigrace, oba byli zaměstnáni v americké rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Oba se setkávali s komunitou československých emigrantů u jezera Lost Lake, Ztraceného jezera, které leží asi 70 km severně od New York City. Napovím ještě víc, když řeknu, že oba mají hodně společného s osobou legendárního českého novináře a spisovatele Ferdinanda Peroutky.
Našimi hosty jsou spisovatelova žena paní Slávka Peroutková, autorka vzpomínkové knihy Třetí ženou svého muže, a profesor Zdenek Slouka, Peroutkův spolupracovník a později zástupce v české redakci Svobodné Evropy.
Slávka Peroutková je dcerou pražského podnikatele Fencla, který vlastnil mj. cestovní kancelář a vozil movitější klientelu na Jadran. Její strýc byl majitelem slavného divadla Aréna na Smíchově. V dětství se Slávka setkala s Karlem Hašlerem a protagonisty Červené sedmy. Po návratu z koncentračního tábora převzal Ferdinand Peroutka vedení Lidových novin. Slávka se přátelila s jeho dcerou a díky tomu získala u něj místo sekretářky. Byl to osudový vztah. Po roce 1948 následovala Slávka tehdy ještě ženatého Peroutku do exilu.
Profesor Zdeněk Slouka je původně sociolog, profesor mezinárodního práva habilitovaný na kolumbijské univerzitě, komentátor Svobodné Evropy a léta blízký přítel Ferdinanda Peroutky a jeho rodiny. S Peroutkou se znal už od dob svého působení v poválečných Lidových novinách. Po odchodu do zahraničí se z dělnických zaměstnání vypracoval na politického analytika. Protože se ale rozhodl studovat, hledal místo nočního vrátného. Přitom se v New Yorku setkal s dalším významným emigrantem, Janem Stránským. A ten ho dovedl k Ferdinandu Peroutkovi do Radia Svobodná Evropa. Zde zůstal Zdeněk Slouka celých jedenáct let, postupně se přitom vypracoval až na Peroutkova zástupce. Splnil si přitom i svůj sen - na Columbijské univerzitě vystudoval politologii.
V rozhlasovém setkání posledních dvou pamětníků specifické atmosféry Ztraceného jezera, které v 50. a 60. letech sloužilo jako útočiště a místo odpočinku významných představitelů poúnorového československého exilu: manželů Ducháčkových, lékaře Karla Steinbacha, prvního nositele americké ceny Ethnic New Yorker Award za roli v krajanských organizacích a pomoc uprchlíkům, Josefa Winna, který byl osobním přítelem Voskovce a Wericha před válkou v době Osvobozeného divadla, doktor a Diamanta a dalších.
Co je ke Ztracenému jezeru přivedlo? Jak se tu osadníci potkávali? Jaké bylo působení obou hostů pod Peroutkovým vedením v české redakci Svobodné Evropy...? Jaký je rozdíl mezi exulantem a emigrantem a proč už ke Ztracenému jezeru ani Slávka Peroutková ani Zdenek Slouka nejezdí? Jak to tam dnes vypadá? Řeč byla také o povídkové knize Ztracené jezero, kterou napsal Sloukův syn Mark a která vyšla před čtyřmi lety v českém překladu. Ukázky z povídky Gensis čte v režii Miroslava Buriánka herec Martin Stránský.
