V nouzi poznáš přítele. Přátelé Karla Čapka si pomáhali i v těžkých časech
V nouzi poznáš přítele. Tak se jmenuje výstava, kterou odstartuje v Památníku Karla Čapka letní sezóna. Přibližuje osudy známých osobností z okruhu slavného spisovatele.
K těm nejtěžším chvílím v jejich životech patřila Mnichovská dohoda, Čapkovo umírání v prosinci 1938, nacistická okupace i vynucená emigrace osobností židovského původu, které měly k Čapkovi blízko.
„K nejznámějším z nich se řadil například herec Hugo Haas či lékař a mecenáš umění Karel Steinbach, kteří se rozhodli pro odchod do Spojených států," připomněl ředitel Památníku Zdeněk Vacek.
Návštěvníci tak uvidí například dopisy Josefa Čapka a Ferdinanda Peroutky z koncentračních táborů. Nebo úplně poslední slovo, které Peroutka v životě napsal. V prosklené knihovně po Čapkově manželce Olze Scheinpflugové se objeví mimo jiné originální Peroutkovy šachy. A chybět nebude ani hollywoodský dotazník Huga Haase.
I když se osudy Čapkových přátel rozešly, stále si v USA pomáhali
"Výstava s podtitulem Ze zlomeného srdce Evropy do „amerického snu" ukazuje osudové okamžiky v životě Karla Čapka a jeho přátel prostřednictvím málokdy vystavovaných originálů, poutavých obrazových materiálů i čtivých textů," říká ředitel Památníku Zdeněk Vacek.
Například plechová krabice ukrývá desítky původních barevných diapozitivů manželů Ferdinanda a Slávky Peroutkových, zachycujících je s přáteli v newyorském bytě nebo na chatě u Rangeley a Lost Lake.
"Mnozí z Čapkových přátel se uchytili v USA. Tam se však jejich kariéry, úspěšnost i sounáležitost s americkým prostředím a způsobem života diametrálně rozcházely. Přesto se dále setkávali, spolupracovali a pomáhali si," vypráví ředitel Čapkova památníku.
Právě pevná přátelství a vzájemná pomoc hrály v životě Karla Čapka a jeho blízkých velmi důležitou roli. „Na výstavě chceme připomenout i to, že Američané svěřili čerstvému emigrantovi Ferdinandu Peroutkovi v roce 1951 řízení rozhlasové stanice se stovkami podřízených."
Expozice ukáže i momentky ze života dalších Čapkových přátel. Třeba Karel Steinbach se v USA stal úspěšným ženským lékařem v americké armádě, kde pracoval až do svých 88 let! Čapkův nakladatel Julius Fürth působil ve vedení Rádia Svobodná Evropa a v exilových organizacích. Hugo Haas natočil v Americe desítky filmů, tucet jich sám produkoval a režíroval.
Čapek měl rád americké filmy, nelíbil se mu ale americký životní styl
Na výstavu se podařilo sehnat originální číslo deníku The New York Times z prosince 1938 s rozsáhlým nekrologem, který vyšel po Čapkově smrti. Připomíná u nás opomíjenou reakci na Čapkovy výtky vůči americkému způsobu života.
Karel Čapek v Americe nikdy nebyl, odmítal však americký styl života. "Připomeneme jeho polemiku s New York Times z roku 1926, tedy Čapkův dopis redakci listu, kde Američanům vytýká důraz na výkon, mechanizaci, uspěchanost, povrchnost a třeba i stavbu montovaných domků oproti „poctivé" pomalé práci evropských stavitelů," vysvětluje Zdeněk Vacek.
Na rozdíl od způsobu života se však Karlu Čapkovi líbily americké filmy. Společně se svým bratrem Josefem je hodnotil jako to nejlepší z tehdejší produkce. Ve 20. letech se ve svých článcích opakovaně vyznal ze svého obdivu třeba k filmům Charlieho Chaplina. Reagoval i na návštěvy amerických celebrit u nás, filmových hvězd formátu Douglase Fairbankse a Mary Pickfordové, které prezident Masaryk hostil v Lánech.
