Historik Pernes: Ferdinand Peroutka byl pro většinu exulantů morální autoritou
O Ferdinadu Peroutkovi se kvůli nedávnému projevu prezidenta Miloše Zemana napsalo a řeklo v poslední době mnoho. Většinou se hovořilo o jeho postojích a aktivitách v době první a druhé republiky. Dnešní historické obzory připomenou Peroutkovo působení v exilu.
"Měl problém, protože neuměl moc dobře anglicky, to mu dělalo celkem problémy po celý život. Navíc ve Velké Británii nenašel společnou řeč s tamními vládními kruhy a velmi brzy si uvědomil, že tím, kdo, pokud k tomu vůbec dojde, porazí komunistickou agresi ve světě, budou Spojené státy. Proto tam odešel a vyvíjel tam svou hlavní činnost. Ještě dřív, než odešel do Ameriky, tak založil tzv. Masarykův demokratický svaz, což mělo být takové nepolitické shromáždění československých exulantů, sídlilo v Paříži a Peroutka byl jeho hybným duchem. Brzy se ale přestal tomu sdružení věnovat a zapojil se do práce v Radě svobodného Československa, která vznikla 25. února 1949 právě ve Spojených státech."
"Američanům to vadilo, že Rada svobodného Československa nebyla funkční, protože si říkali, že v případě válečného konfliktu apod. by mohla být účinným nástrojem politické činnosti. Pověřili tedy Ferdinanda Peroutku, aby ji nějakým způsobem reorganizoval. On se o to pokusil, založil tzv. pracovní sbor Rady svobodného Československa, což se samozřejmě různým těm starým politikům nelíbilo, mluvili dokonce o Peroutkově puči v radě. Peroutka ale stále více věnoval svůj čas rádiu Svobodná Evropa. Stal se ředitelem československého vysílání, sídlil v New Yorku a řídil ho až do svého odchodu do důchodu v roce 1961."
"Pravda, oni dále budou mít všechny zbraně a všechny druhy policie a my budeme mít jen prostředek slova. Ale i když všechna hmotná přesila je na jejich straně, přece jsou neklidní. Neboť, jakkoliv jsou zaslepení, nemohou nevědět, že si počínají proti přirozenosti národa a proti samé přirozenosti lidské. To je vždy riskantní podnik. Ale s námi zde v exilu je celá československá tradice, ten starý způsob, jak český a slovenský člověk vždy cítil a myslil. Nuže, jen tedy nechte soutěžit naše pouhé slovo s jejich násilím."
Hlas svobody i nepřítel
"Peroutka měl velmi rovné renomé u Američanů. Ve Velké Británii se s tamní politickou reprezentací nedokázal shodnout. Oni tam totiž všichni odcházeli jako ministři, poslanci apod., Peroutka jako uznávaný novinář. Když ale přišli na Západ, tak byli v podstatě ničím. Většina z nich neměla žádnou obživu, museli se živit, jak to šlo, spousta z nich se živila manuálně. Peroutka si myslel, že se bude živit tím, že bude spolupracovat s BBC. To mu ale nevyšlo a byl pak vůči těm Britům velmi kritický, proto pak odešel do USA. U Američanů naopak měl velmi vysoké renomé. Ti si ho považovali, ti v něm viděli osobnost, na kterou mohou vsadit. Fakt je, že jako člověk, který nebyl zkompromitován politikou, i když i on se v letech 1945-48 hlásil k programu Národní fronty lidově demokratickému Československu, tak přece jen nebyl tak zkompromitován, jako třeba Petr Zenkl nebo sociálnědemokratičtí politikové, a byl morální autoritou pro většinu československých exulantů."
"Pro komunistický režim byl vedle Petra Zenkla, který byl předsedou Rady svobodného Československa, Peroutka nejúhlavnějším nepřítelem z řad exulantů, právě proto, že byl ředitelem toho Československého vysílání rádia Svobodná Evropa. Byl to on, kdo mluvil do Československa na vlnách Svobodné Evropy. V roce 1954, to většina československé veřejnosti nevěděla, ale Státní bezpečnost a komunističtí funkcionáři o tom byli dobře informováni, byl Peroutka v pozadí tzv. akce veto. Byla to aktivita amerických výzvědných služeb na organizování tzv. československé lidové opozice. Vysílali do Československa balóny s letáky a tiskli různé letáky jménem československé lidové opozice Ta ale bohužel v Československu neexistovala, ale Peroutka si myslel, že když vyvine tuto aktivitu, že se mu ji podaří zformovat. Československý komunistický režim si tyto jeho aktivity uvědomoval a prezentoval ho jako nejúhlavnějšího nepřítele a taky jako zkrachovance, protože nakonec jeho plán s tou československou lidovou opozicí nevyšel."
