Z krajanského tisku

Česká národní budova v New Yorku
0:00
/
0:00

Americké listy se vracejí ke slavnostnímu otevření zrekonstruované 111 let staré České národní budovy v New Yorku a citují slova české konzulky Elišky Žigové.

Česká národní budova v New Yorku
„Kde to samozřejmě šlo, ctila se původní architektura, zbytek je elegantní a hlavně účelný moderní design. Podle mě je sladěno vše velmi citlivě,“říká konzulka.


Ota Ulč
Další část reportáže z plavby k bojištím v Pacifiku Ota Ulč v Amerických listech popisuje, jak se na zaoceánské lodi seznámil s krajanem. Absurdní humor autorova vyprávění ocenil u stolu jediný spolusedící: vyklubal se z něj penzista ze San Diega, příslušník posrpnové emigrace, původním povoláním inženýr, jehož koníčkem je poznávat svět. Ten pak uvedl do pozornosti profesora Ulče příslušnici mladší generace Evičku v obchodě s dárky, původně ekonomku z Valašského Meziříčí.

Z téhož města pochází také inženýr z Los Angeles, kde tento posrpnový emigrant vyráběl přesné stroje pro NASA. S emigranty se však příliš nebaví štíhlá kráska Galina, krupiérka v lodním kasinu, která za touto prací vyrazila z Ostravy. A ke všemu ještě Ulč na téže lodi potkává další dva Čechoameričany – z Texasu a z Minnesoty. Jako tečku této části příběhu si autor všímá Slováka Tomáše, který má na palubě na starosti internet.


Vídeňské svobodné listy představují sedmdesátiletého Rudlu Cainera, jehož novým domovem se po roce 1968 stala rakouská metropole. Ten právě vydal knihu 'Žulový Stalin. Osudy pomníku a jeho autora'. Jejím obsahem je „tragický příběh vynikajícího umělce, akademického sochaře Otakare Švece, autora vítězného návrhu Stalinova pomníku na Letné,“ píší Vídeňské svobodné listy. Podle nich v této knize vystihují tragédii doby dva skutečné, souběžné osudy, kde se vedle obludného pomníku autor věnuje také osudu druhého nejmocnějšího muže ve státě, generálního tajemníka ÚV KSČ Rudolfa Slánského.

„Žulové monstrum dalo před půl stoletím vyniknout šikovnosti a řemeslné zručnosti obyčejných lidí,“ píše dále krajanský list. Podle něj „do pomníku, který se do Prahy nehodil a Pražanům byl cizí, bylo vloženo nezměrné úsilí a snaha o dokonalou práci.“


Nový domov zaznamenal slavnostní shromáždění, které u příležitosti 90. výročí založení Československa uspořádaly v Torontu České a slovenské sdružení v Kanadě, farnost sv. Václava, Masarykův ústav a Sokol Kanada pod záštitou českého generálního konzulátu. V hale kostela sv. Václava také generální konzul Richard Krpač předal Pamětní medaile Jana Masaryka, věnované trojici krajanů.

In memoriam byl oceněn hudební skladatel Oskar Morawetz. Dagmar Rydlová na královské hudební konzervatoři dosáhla hodnosti profesorky hry na piano a dodnes působí jako porotkyně na hudebních festivalech. Pilířem české komunity v Kanadě pak generální konzul nazval právníka Josefa Čermáka, který zde proslul také jako básník, spisovatel a kronikář.


Autor: Peter Gabaľ
klíčové slovo:
spustit audio