Z krajanského tisku
České listy v loňském roce vycházely už jen na internetu. V jeho závěru se však přece jen objevila jejich tištěná podoba, i když jen jednorázová, jako ročenka.
A co nabízejí další krajanská periodika? Alena Martinů v Novém domově uvažuje o současné české krajanské komunitě sice zejména v Kanadě, nicméně naráží na obecnější problémy a často kladené dotazy: Proč se my Češi tak hašteříme? Jak lépe spolupracovat? Nemělo by se těch několik spolků spojit v jednu organizaci? A jak přilákat mladé, nové lidi? Autorka připomíná svou starší úvahu, psanou s úmyslem poukázat na to, že některá hodnocení jsou otázkou spíše špatné paměti, než ´zhoubného působení československého reálného socialismu´. „Dojem, že my se hašteříme, zatímco jiné komunity spolupracují, není zcela objektivní,“ píše Martinů. Úvahy o spojení různých organizací v jednu odbývá s poukazem na různorodost aktivit a jejich přitažlivost, lépe zacílenou nakonec na více lidí. Mladších a nových lidí sice nepřibývá tolik, jako za totality - ale jsou, míní autorka. „A jsou s námi, protože je to baví,“ píše dále. Není potřeba bojovat, dělejme si navzájem radost. Neboť hlavně pro tu se lidé sdružují, uzavírá Alena Martinů v Novém domově.
O pódiové diskusi k 30. výročí Charty 77 v Českém centru ve Stockholmu informují na internetu České listy. Centrum diskusi uspořádalo spolu s českými ambasádami ve Švédsku a Finsku a se Švédsko-finským kulturním centrem, sídlícím v Helsinkách. Hlavními účastníky diskuse byli signatáři Charty Dana Němcová a Jiří Dienstbier, debatu moderoval jaderný fyzik - zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch, a setkání přilákalo desítky hostů nejen z řad diplomatického sboru, ale také významné krajany, osobnosti z akademické sféry, politiky, představitele mimovládních politologických institucí i vysokoškolské studenty.
