Prázdninové dvojčíslo Českého dialogu přináší řadu článků, které stojí za přečtení. Historička Jana Volfová tu například píše o výsadku Spojenců u Dieppe v roce 1942. Jednalo se o jakousi generální zkoušku na pozdější vylodění v Normandii v roce 1944. U Dieppe však kvůli řevnivosti a neústupnosti spojeneckého velení padlo zbytečně mnoho lidí.
Prázdninové dvojčíslo Českého dialogu přináší řadu článků, které stojí za přečtení. Historička Jana Volfová tu například píše o výsadku Spojenců u Dieppe v roce 1942. Jednalo se o jakousi generální zkoušku na pozdější vylodění v Normandii v roce 1944. U Dieppe však kvůli řevnivosti a neústupnosti spojeneckého velení padlo zbytečně mnoho lidí. Velitelé britského a amerického výsadku kvůli náhodnému střetnutí se skupinou rybářských člunů u francouzského pobřeží přišli o moment překvapení, s nímž počítali, odmítli však celou operaci odvolat. Vyloďování u Dieppe tak probíhalo za obrovských ztrát. Za devět hodin bojů tu Spojenci z pěti tisíc vojáků ztratili 68 procent, kromě tisícovky mrtvých padly další dva tisíce mužů do zajetí. Německá strana přitom přišla o necelých šest set vojáků.
Petr Zelenka (vlevo) s Ivanem Trojanem
Josef Skála z kanadského Vancouveru píše v Českém dialogu o tamním krajanském Divadle za Rohem, které letos v květnu s úspěchem uvedlo inscenaci Příběhů obyčejného šílenství od Petra Zelenky. Hru podle Josefa Skály velmi zdařile režírovala mladá členka tohoto amatérského souboru s mnohaletou tradicí Tereza Růžičková. "Škoda, že hlediště při Příbězích obyčejného šílenství nebylo tak vyprodané, jako při loňské inscenaci Cimrmana s hostujícím Ladislavem Smoljakem... Uvědomuji si, že některým z našich věrných diváků bude zvykání na moderní repertoár a nové výrazové prostředky nějaký čas trvat, i když měli už před léty možnost shlédnout například Havlovu Žebráckou operu nebo Klímovo Hromobití. Dle mého názoru je to ale jediná cesta, jak rozšířit uměleckou nabídku a přivést do našeho hlediště nové diváky z rostoucí krajanské komunity," uzavírá Josef Skála své zamyšlení na českým a slovenským divadlem v Kanadě.
A do třetice Český dialog: tentokrát o tradičním setkání Čechů a Slováků ve Švédsku. Česká krajanská komunita se tu tradičně schází na jaře, 50 dnů po Velikonocích, letos tedy toto setkání připadlo na první květnový víkend. Češi se sjeli do kanoistického střediska v Kyrkekvarnu, kde pak po tři dny probíhaly vodácké závody, besedy, hudební vystoupení i přátelská setkání. Potvrdila se tu ale i obava Čechů žijících v exilu z přemíry dnešních projektů, jejich autoři se snaží mapovat český a slovenský exil a opakovaně se na exulanty obracejí se žádostí o jejich soukromé, často velmi intimní vzpomínky.
