Český kalendář 2013: znovu hodně dobrého čtení

r_2100x1400_radio_praha.png

K tradicím Mezinárodního českého klubu, který sdružuje tuzemské i zahraničí Čechy, už osmnáct let patří i vydávání kalendáře. Nejde ovšem o žádný trhací kalendář s pouhými daty, případně reklamní kalendář s efektními fotografiemi, jakých se pokaždé před koncem roku objeví celá záplava. Český kalendář Mzn. českého klubu navazuje na docela jinou, vlastně až obrozenskou tradici v dobrém slova smyslu zábavného čtení. Přináší povídky nebo ukázky z knížek, připomíná výročí velkých osobností i významné okamžiky českých dějin, nabízí čtenářům oblíbené písničky a třeba i recepty. Jeho vydavatelky Evy Střížovské jsme se zeptali, kdo se na letošním kalednáři autorsky podílel:

Eva Střížovská, foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha
"Jana Volfová, historička, která je velmi oblíbená jako publicistka, Dagmar Štětinová, moje kolegyně Martina Fialková a já tam taky mám asi čtyři články. Dovolila jsem si udělat průřez některými mými připravovanými knížkami, které jsou prý čtivé, říkají mí čtenáři."

Připomenu, že my jsme už v Radiu Praha hovořili o dvou knížkách o Texasu. Nebo se už chystají další?

"V kalendáři jsem uveřejnila úryvky z dalších. Jedna se ještě týká Ameriky, jsou to Velké pláně a jiné velké zážitky. Pak je tam ale knížka zážitků z Austrálie, o setkávání s našimi krajany.To je velice kuriózní, protože někteří jsou farmáři, jiní profesoři, a žijí velmi odlišně."

Kam všude poputuje letošní kalendář?

"Do Austrálie, do Ameriky, do Jižní Ameriky, taky do Kanady a po Evropě. U nás v České republice má asi polovičku čtenářů."

A jsou to jen členové Mezinárodního českého klubu, nebo se dostane i mimo tuto síť?

"Ne, jsou to pravidelní odběratelé, kteří si už osmnáct let kalendář kupují."

Je v něm patrná nějaká jednotící linie? Co třeba sledujete pravidelně každý rok, takže z toho za osmnáct ročníků vznikla například zajímavá galerie postav?

Foto: Mezinárodní český klub
"Řekla bych, že tam prolíná stejná linie jako v Českém dialogu, a to je vlastenectví. V kalendáři je víc nostalgické, jsou to i vzpomínky na lidi, kteří třeba mezi námi už nejsou. V Českém dialogu to je i současnost."

Přispívají vám do kalendáře přímo i jeho čtenáři?

"Píší nám různé kritiky, ale většinou pochvaly. Třeba ale i to, jaký recept se jim líbil, nebo který se jim nepovedl. a pak se jim líbí písničky a básně."

Samozřejmě se musím zeptat i na tu stinnou stránku věci. A to při dnešních úsporách budou nejspíš finance. Jak to vypadalo letos?

"Odnikud nepřišla ani koruna. Musím pochválit ministerstvo zahraničí, že loni zakoupilo dvě stě kusů kalendáře, zřejmě do Chorvatska, na Ukrajinu a podobných zemí, kde si čtenáři nemohou dovolit kalendář objednat. Letos ale nic nebylo, takže musíme spoléhat jenom na prodej."

A plánujete tedy do příštího roku, že budete pokračovat ve vydávání kalendáře?

"Určitě, to je taková radost! Pro mne i pro ostatní autory, kteří se toho účastní."

Vy už jste z finančních důvodů museli ukončit vydávání Českého dialogu v papírové podobě a přešli jste na internet. Mělo to pro vás nějaká pozitiva?

"Ano, je to pružnější. Já tam každý den mohu dát nový článek, který mi přijde od některého dopisovatele, nebo i svůj. Něco se někde děje, a už je to na netu! Taky se nám velice zvyšuje čtenost, blížíme se k deseti tisícům."

To je ovšem velký úspěch. Za jak dlouhou dobu se podařilo takhle zvýšit návštěvnost webu?

"Začali jsme letos v lednu a příští rok se bude ještě zvyšovat."