Za babičkou do údolí i na zámek
Babiččino údolí stále láká návštěvníky, dokonce i ty, kteří dílo Boženy Němcové nečetli. Letem světem se seznamují se Starým bělidlem nebo splavem, kde sedávala bláznivá Viktorka. V tomto čarokrásném kraji napsala spisovatelka své nejznámější dílo.
Nejslavnější babička a nejslavnější paní kněžna
V překrásném koutu Čech, který známe z románu Boženy Němcové Babička a z filmových zpracování, obě ženy skutečně žily. Při návštěvě Babiččina údolí a zámku Ratibořice na jejich životy narážíme na každém kroku.
Co byla pravda a co bylo jinak
Dohledat existenci paní kněžny nedá příliš práce. Kateřina Bedřiška Vilemína, princezna a vévodkyně Zaháňská, krásná a vzdělaná, ovlivňovala nejvyšší patra evropské politiky. Důvěrná přítelkyně kancléře Metternicha i ruského cara Alexandra oba státníky hostila na svém sídle v Ratibořicích v roce 1813. Měli zde dojednat protinapoleonskou koalici. Jestli byla ke svým poddaným tak milosrdná jako paní kněžna, vlastně nevíme. Ale je to dost dobře možné. Vyrůstala na dvoře svého otce Petra Birona, který byl velký humanista a osvícenec. Historické záznamy z nedalekého vévodského sídla v Náchodě to potvrzují. I smutná komtesa Hortensie má předobraz ve schovankách paní kněžny, které s ní žily na zámku.
Dětství Boženy Němcové ožívá v příbězích malé Barunky, která ten nablýskaný panský svět viděla většinou z dálky. Její otec Pankl sloužil na zámku jako kočí a matka jako panská služka. Romantická roubenka na Starém bělidle s kvetoucími muškáty v oknech, s plotem a květinami okouzlí i dnešní návštěvníky. Bohužel jde jen o působivý literární odkaz. Spisovatelka tu nikdy se svou babičkou Magdalenou Novotnou nežila. Panklovi bydleli v bytě u zámku a až později dostali od vrchnosti domek, který ale nevyužívali. Němcová si Staré bělidlo vybrala jako stěžejní kulisu idylického obrazu českého venkova. Takže je to vlastně naopak: když si dnes prohlížíte Staré bělidlo, jako byste nahlíželi do stránek Babičky.
Kousek dál za Starým bělidlem proti toku řeky Úpy dojdeme ke splavu, který proslavila divoká Viktorka. Kdo by neznal smutný příběh nešťastné dívky, kterou uhranul černý myslivec. Její tragický konec za bouře nad splavem je nejpůsobivější romantickou scénou Babičky. Skutečná Viktoria Židová pocházela z Červené Hory. Byla to psychicky zlomená žena, která po tragické lásce s vojákem opustila domov. Žila jako žebračka v jeskyních a lesích po okolí. Také jí pomáhali přežívat dobří lidé. K dalším památkám patří Rudrův mlýn. V roce 1950 byl přestavěn tak, aby co nejvěrněji odpovídal podobě, kterou mu dala Božena Němcová.
Ratibořice, empírový klenot
Nedaleké náchodské panství získal jako odměnu za Valdštejnovu zradu Ottavio Picolomini. Pocházel z nejvyšší italské šlechty. Jeho potomek kníže Lorenzo nechal počátkem 18. století postavit barokní zámeček, který měl sloužit jako letní a lovecké sídlo podle vzoru italských letohrádků. V roce 1792 koupil náchodské panství Petr Biron, vévoda kuronský a zaháňský, otec paní kněžny. Po jeho smrti zdědila Náchod a Ratibořice vévodova nejstarší dcera Kateřina Frederika Vilemína, vévodkyně Zaháňská, princezna kuronská – naše paní kněžna. Krásná, bohatá a duchaplná vévodkyně si Ratibořice zvolila za své stálé letní sídlo. Nevelký zámeček dala upravit podle tehdy módních stylů empíru a klasicismu a do jejích komnat vtrhl vídeňský biedermeier. K tomu založila rozlehlý krajinářský park, který se později rozšířil na celé údolí řeky Úpy. Ratibořice byly ve své době pověstné luxusem, když si tu podávaly dveře hlavy korunované. Nejčastěji se tu objevoval kancléř kníže Metternich.
Skrytá tajemství?
Týkají se původu Barunky, vlastně autorky Babičky. Literární vědce zaráželo několik nesrovnalostí kolem data narození – Barunka byla prokazatelně starší, než se uvádělo. Matka ji nesnášela a bylo to vzájemné, podle svědectví samotné Boženy Němcové. Velmi vzácné svědectví, protože spisovatelka se o své matce takřka nezmiňovala: „Vždycky mi všecko zhurta poroučela a za všecko hned trestala a za trest jsem ji měla vždy odprositi a poděkovat za ten trest. To bylo pro mne něco hrozného a nikdy jsem to neudělala, i kdyby mne byla utloukla...“
Když Barunka dospívala, rostla do krásy, zatímco její matka byla silná, nehezká žena. Mnohem více se podobala dámám ze zámku: „Vysoká, ztepilá, krásný černý vlas přes úbělové čelo, velké oči kamsi zasmušile zahleděné. Její zjev okouzlil každého.“ I proto se vyrojily pověsti o jejím šlechtickém původu. Nejdříve se hovořilo, že by její matkou mohla být sama paní kněžna, ale podle dobových pramenů to nebylo možné – kněžna byla v době jejího narození už neplodná. Pak se začalo spekulovat, že Barunka byla nemanželskou dcerou její nejmladší sestry Dorothey, vévodkyně de Talleyrand a poslední vévodkyně Zaháňské. Ta prý dceru tajně porodila po románku s hrabětem Clam-Martinic a pak byla svěřena Panklovým, kteří na zámku pracovali. Tento výklad by také objasňoval pozornost, kterou děvčeti kněžna věnovala, a stejně i drahé dárky.
Nicméně veškeré teorie o příbuzenství Boženy Němcové s rodem Zaháňských vzaly v roce 2022 za své. Kriminalistický ústav srovnal vzorky DNA Boženy Němcové získané z vlasů s DNA princezny Charlotty Frederiky von Biron získané z kostí, která byla pokrevní sestrou Kateřiny i Dorothey. Výsledky byly negativní. Nicméně řečem není konec. Průvodkyně na Starém bělidle říká: „Proč by si Dorothea brala k sobě na zámek do Zaháně starého Pankla na dožití, když ho skoro vůbec neznala? To muselo být za odměnu, že se o Barunku tak dobře postaral.“
A tak se raději smiřme s tím, co už před mnoha lety napsal spisovatel František Kožík: „Je pravda, že ať byla Božena Němcová dcerou kohokoli, na jejím literárním významu to nic nezmění.“ Ale ať už se vám to honí hlavou, nebo ne, při návštěvě Ratibořic a Babiččina údolí to nechte stranou. Jen se dívejte a kochejte se. Stojí to za to.














