Za českou kulturou na jih Francie
Jihofrancouzské historické městečko Uzès hostí až do konce října České kulturní týdny. Na programu je výstava knih české avantgardy, promítání dokumentu o Václavu Havlovi, čtení z románu Marie a Magdalény a také přednáška o šlechtickém rodě Rohanů a jeho vazbách na české země.
Jean-Louis Leprêtre, někdejší diplomat a předseda asociace přátel této knihovny, je hlavním organizátorem Českých týdnů, které, jak vysvětluje, tu nejsou první akcí svého druhu:
„V roce 2013 jsem v Uzès zorganizoval podobnou akci, která byla věnovaná Lotyšsku. Před koncem své diplomatické kariéry jsem totiž působil v Rize. V následujícím roce jsem pak v Uzès představil německou kulturu, protože jsem pracoval také jako kulturní diplomat v bývalé NDR a následně čtyři roky ve sjednoceném Berlíně. Před dvěma lety jsme měli v Uzès Švýcarské týdny a rok 2018 jsme rozhodli zasvětit České republice. Byl k tomu dvojí důvod. Jednak slavíme sto let od založení Československa a pak, mám k vaší zemi úzký vztah. V letech 1979-1983 jsem totiž žil s rodinou v Praze, jako kulturní rada Francouzského velvyslanectví. V této době byly pochopitelně francouzsko-československé vztahy dost komplikované, zvlášť ty politické a ekonomické, ale v oblasti kultury jsme, podle mého názoru, udělali spoustu věcí.“Výstava představuje i československé meziválečné knihy
Jako diplomat pracoval Jean-Louis Leprêtre v pražském Francouzském institutu. Není proto divu, že jeden z úvodních večerů Českých dnů v Uzès věnoval zakladateli této instituce, bohemistovi a rodákovi z Nîmes, Ernestu Denisovi. České dny nabízí také unikátní výstavu knih a časopisů z 20. a 30. let minulého století. Tuto událost si nenechal ujít ani velvyslanec České republiky ve Francii, Petr Drulák, který zahájil festival v Uzès přednáškou o budoucnosti Česka a Evropské unie.„Výstava představuje československé knihy z meziválečného období, které jsou spojeny s významnými modernistickými autory. Jsou výjimečné svým grafickým zpracováním, na nichž se podílely osobnosti jako Čapek, Hoffmeister nebo Teige. Je to velmi zajímavé okénko do české kultury a myslím, že by se tato výstava mohla s úspěchem pořádat i v České republice,“říká Petr Drulák.
Výstava, která je do 20. října k vidění v uzèské knihovně, je výsledkem dlouholetého sběratelského úsilí historika Pierra Ponanta. Jak vznikla jeho sbírka?„Tyto knihy jsem nakupoval u pražských knihkupců ještě před pádem komunismu a samozřejmě i po roce 1989,“ vzpomíná Pierre Ponant. „Mám velmi rád období avantgardy, radikalitu, s jakou výtvarníci a nakladatelé přistoupili k výtvarnému řešení knihy. Celá má sbírka je rozsáhlá, obsahuje i maďarská, polská a ruská díla. Ta česká se od nich ale přeci jen v něčem odlišují. Myslím, že jsou specifická smyslem pro detail a také pro jistý druh skrytého humoru.“
Lenka Horňáková-Civade nabídne historii Československa očima žen
V závěru tohoto týdne se v Uzès koná setkání s filmařkou Andreou Sedláčkovou, která v kině Le Capitole představí svůj celovečerní dokument „Život podle Václava Havla“. Na čtvrtek 18. října je naplánované setkání s další českou osobností žijící ve Francii, spisovatelkou a výtvarnicí Lenkou Horňákovou-Civade. Ta bude publiku číst ze svého oceňovaného románu ‘Giboulées de soleil’. V autorčině českém překladu se jmenuje „Marie a Magdalény“.
„Román ‘Giboulées de soleil’ vyšel ve Francii právě v době, kdy začal Jean-Louis Leprêtre přemýšlet o uspořádání Českých týdnů. Musím trochu neskromně říct, že byl knihou nadšen a už tehdy mi řekl, že ji chce v Uzès představit. Mezitím mi vyšel další román, ‘Une verrière sous le ciel’, který, stejně jako ten první, překládám do češtiny“, vysvětluje Lenka Horňáková-Civade. „Měl by vyjít v březnu pod názvem Grófka. V Uzès chci představit oba romány, ale myslím, že zejména ten první je pro Francouze zajímavý tím, že se na pozadí příběhů jeho ženských hrdinek odehrává celá historie Československa,“ domnívá se Lenka Horňáková-Civade.České týdny v Uzès uzavře 30. října koncert pražského Kvarteta Martinů.