Za císaře! neslo se Prahou na Tři krále
Ve čtvrtek na Tři krále se nejenom vybíraly peníze na charitativní sbírky, na tříkrálový pochod Prahou vyrazili kromě koledníků také příznivci konstituční monarchie s vlajkami s portrétem Františka Josefa I. a s výkřiky "Na Hrad!". Do kroku účastníkům vyhrávala dechovka, v čele šel oslík. K průvodu se připojil i Vilém Faltýnek.
"Je to samozřejmě v rámci vánoční symboliky tří králů, kteří se přišli poklonit tomu králi nejvyššímu. Ale jinak to je v rámci toho, co hlásáme s přáteli už léta a s čím jsme začali už před rokem 1989."
Vy jste royalista tak dlouho?
"Já jsem stoupenec českého království, protože si myslím, že to je idea, která stála u zrodu české občanské politiky v 19. století a myslím si, že to je idea nacionálně, konfesijně atd. neutrální. Spíš bych se označil za stoupence českého království."
Pro některé z účastníků je idea království zábavnou alternativou vůči současné politické situaci. Potvrdil mi to například prapotomek uherského šlechtického rodu Gabriel Slanicay, který přijel speciálně na tuto akci z Uherského Hradiště.
"Demokracie je prohnilá. Takový monarcha se nemusí snažit, aby byl znovu zvolen."
Myslíte, že si ti účastníci takto i hrají?
"Myslím, že si určitě hrají."
"Naším cílem je znovunastolení monarchie v Čechách. Samozřejmě demokratickými způsoby."
A není to popření výchozí myšlenky?
"Není, to je právě její potvrzení."
"I když jsme loajální občané České republiky, neznamená to, že se zříkáme cítit se občany Zemí Koruny české."
Myslíte, že je možné demokratickými postupy změnit demokracii v království? "No upřímně řečeno ne."
"Za císaře!"
Večer se účastníci přesunuli do Baráčnické rychty, kde byla poprvé předána Cena Ferdinanda Dobrotivého. Ta je podle Petra Placáka míněna zcela vážně. Cenu předal Karel Schwarzenberg Petrušce Šustrové v zastoupení.
Vnímáte tuto dnešní akci jako recesi, nebo je v tom royalistickém snažení něco hlubšího, co stojí za upozornění?
"Především je to samozřejmě recese, ale recese bohudíky patřila vždy také k české politice. je to takové naše specifické koření. Hlubší smysl, ano, v tom je. Připomenout si, že český stát má dlouhé dějiny, máme tu věkovité tradice, ze kterých se někdy můžeme taky poučiti. Co je na tom vysoce k ocenění, že se nebereme vážně."
