Za příběhy obětí srpnové okupace
137 - tolik Čechů a Slováků zemřelo v roce 1968 v důsledku okupace země vojsky Varšavské smlouvy. Nová data přináší kniha historiků Prokopa Tomka a Ivo Pejčocha.
"Velice zajímavý byl příběh legionáře Antonína Abrahama. Bylo mu 91 let a 21.srpna jej přejel sovětský tank. Jeho životní příběh nebyl vůbec znám. My bychom chtěli dosáhnout právě toho, aby se o těch lidech hovořilo nejen jako o těch, kteří byli ve špatnou dobu na špatném místě, ale jako o osobách, které mají svůj životní příběh."
Údaje o obětech okupace se nezpřesňují poprvé, číslo 137 už se podle historiků výrazněji navyšovat zřejmě nebude.
Autoři knihy se zabývali také mrtvými okupačními vojáky, uvádí Ivo Pejčoch: "Některé případy se nám podařilo konfrontovat s hlášeními Veřejné bezpečnosti. Myslím, že je jasně prokázáno, že žádný sovětský voják nebyl zastřelen kontrarevolucionáři, jak se to dodnes na některých zahraničních serverech tvrdí. Pokud došlo k zastřelení vojáků, tak šlo většinou o to, že se postřelili mezi sebou nebo o nešťastnou náhodu apod."
Lidé neumírali jen v srpnu
Lidé protestovali proti okupaci nejen v srpnu roku 1968, ale i v dalších měsících.
"Jedna z velkých oslav, které se za komunistického režimu dodržovaly, byl 7. listopad, výročí říjnové revoluce a tehdy se vyvěšovaly sovětské vlajky. To vyvolalo u obyvatel až nečekanou vlnu nenávisti a zloby a proběhly demonstrace v celé řadě měst. Vlajky se strhávaly, pálily, ničily, kradly atd. V Praze proběhla veliká demonstrace a došlo ke střetům s Veřejnou bezpečností, která postupovala velice tvrdě,"připomíná Prokop Tomek.Do konce roku 1968 si okupace vyžádala 137 obětí, stovky dalších lidí byly zraněny. Situace se částečně uklidnila až ke konci roku spolu s tím, jak se okupanti usazovali v kasárnách, kde zůstali více než dvacet let. Za celou dobu jejich pobytu v Československu zemřelo více než 400 civilistů.