Začal mezinárodní krajanský festival

Foto: autorka

Ve čtvrtek začal v Praze Mezinárodní krajanský festival. Letošní šestý ročník má tu zvláštnost, že se koná v rámci jiné velké akce Češi ve světě - oslavy Dne české státnosti 2012 a pozornost veřejnosti ke krajanům je tedy mnohem větší a zároveň krajané, kteří přijeli na festival, můžou zažít bohatší program včetně svatováclavských oslav. Však také přijel rekordní počet účastníků z celého světa, dokonce i z Moldávie, Portugalska a Brazílie.

Věra Doušová
Při zahájení festivalu v prostorách Senátu se organizátoři shodli, že letošní ročník je průlomový v tom, že zasazuje akci do širšího rámce krajanských aktivit. Probíhá třídenní krajanská konference, předává se ocenění Významná žena ve světě, běží filmová přehlídka tvorby dokumentaristky českého původu Jany Bokové. A to vše v rámci oslav Dne české státnosti a svatováclavské tradice.

Ředitelka festivalu Věra Doušová uvedla, že letos přijelo do Prahy rekordní množství účinkujících, šest set. Někteří až z Ameriky. Náklady jim přitom festival nehradí.

"Cestu si financují sami, ale většinou krajanské spolky s ročním předstihem žádají ministerstvo zahraničí o příspěvek na cestu z dotačních programů a velmi často ho dostanou."

Z kterých zemí přijeli krajané letos poprvé?

"Letos přijeli poprvé krajané z Moldávie, z Bosny, z Portugalska a dva sbory z Brazílie. Brazílie tu už několikrát byla, ale tyto skupiny nikoliv. Tohle je soubor Klenot z Bataipori, to je Baťovo město a ten soubor dokonce vede a podporuje paní Baťová, která opravuje a dává dohromady ty historické, sto padesát let staré kroje. Jsou velmi krásné a velmi vzácné. A druhá skupina je z Nova Petrópolis, to jsou lidé, kteří pocházejí z jablonecka a liberecka. Ti jsou tady taky poprvé."

Stanislav Kázecký
Stanislav Kázecký, vládní zmocněnec pro krajany, byl u toho, když na ministerstvu zahraničí vznikl nápad propojit krajanské akce do jednoho většího celku:

"Jsme přesdvědčeni, že je třeba, aby Češi žijící mimo republiku byli viditelní. A když jsme přemýšleli, jak toho docílit a jak dát těm jednotlivým rozdrobeným akcím větší dopad v mediálním prostředí České republiky, tak jsme si řekli, že optimální je z několika malých akcí udělat jednu velkou a doufat, že to bude mít kýžený efekt."

Podle ředitele Radia Praha Miroslava Krupičky to zjevně efekt má:

"Česká veřejnost a česká média byla nucena zaregistrovat a zaregistrovala, že existují tisíce Čechů v zahraničí. Že tady jsou krajané, že tady jsou exulanti, že tady jsou emigranti. To já osobně považuji za velice důležité."

Martin Stránský ze senátní komise pro krajany, sám Čechoameričan, velice oceňuje, že do názvu akce "Češi ve světě - oslavy Dne české státnosti 2012" se dostalo označení Čech ve světě, nikoli exulant, emigrant nebo krajan.

"Tím jsme konečně narazili na průlomový moment 23 let po revoluci. Tím naznačujeme, že jsme vlastně připraveni vydat se na další cestu za odpovědí na otázku: co to vlastně znamená být Čechem."

Ředitelka festivalu Věra Doušová o vztahu Čechů ve světě a české státnosti dodává:

"Krajané jsou těmi, kdo si tu příslušnost k českému národu, tu českou státnost uvědomují daleko víc než my. Oni velice lpí na tom, že pocházejí odsud, ctí české kořeny, mají velice vyvinutý vztah k českým tradicím a kultuře. Oni možná o té české státnosti mohou hovořit s daleko větší hloubkou než my, kteří tady žijeme a jsme možná trošku lhostejní."

Dle odhadů žijí v zahraničí asi 2 miliony lidí, hlásících se k českému původu. To znamená, že každý šestý Čech žije mimo hranice České republiky.