Zahrádky - barevná nitka, ze které je utkané město. To k nim bývá nepřátelské
Posledních 30 let je vztah měst k zahrádkám a zahrádkářským koloniím nepřátelský. Petr Gibas ze Sociologického ústavu AV zkoumá fenomén městských zahrádek už řadu let a právě skrz ně se dívá na města. Co funguje a co ne.
"Když se podíváme na zahrádkářské osady v průběhu posledních 150 let, kdy u nás v Evropě existují, tak uvidíme, že těch posledních 30 let je vůči zahrádkám obdobím velmi nepřátelským. Jsou, až bych řekl, nenáviděnou součástí města. Ten důvod je jednoduchý. Jsou takovým snadným terčem, který můžeme vymístit a použít k tomu, že na jejich místě vznikne něco nového. A to se neděje jenom zahrádkám, to se děje i různým dalším místům ve městě, která nemají silnou pozici. Ale na zahrádkách je to dobře vidět, jak ten mechanismus funguje a jak se vlastně k tomu městu jako celku přistupuje jako ke zdroji na výrobu zisku."
Zahrádky jsou plné života
Jak dodal Petr Gilas, péče o život je důležitým principem tvorby dobrých míst k životu a takové zahrádky jsou. Při správě měst se tak ale neuvažuje. Ukazuje se to i na městském přístupu k zeleni. Když přístup k městům nezměníme, budou podle vědce mizet i další prvky - třeba brutalistní architektura. Doporučuje vzít si ze zahrádek příklad.
"Když přijdete do zahrádkářské osady, tak zjistíte, že zahrádky jsou plné života, že jsou dobrým místem pro život. A když se pak z těch zahrádek podíváte do města, vidíte, že k městu se přistupuje jako k nějakému zdroji na genezi zisku. Potom si můžete začít klást otázku, neměli bychom to město dělat nějak jinak, neměli bychom z něj taky vyrábět dobré místo pro život. Pak se můžeme ptát, a to je to, co já v tom výzkumu dělám, jak je to možné, že zahrádky jsou dobré místo pro život, abychom se mohli inspirovat a říct si: dobře, tak přidělejme náš přístup k městu."
Dlouholetý výzkum Petra Gibase shrnuje podrobně kniha Zahrádky. Péče o život v předivu města.
"Péče o život je důležitým principem tvorby dobrých míst k životu a potažmo i města. Zahrádkářské osady jsou součástí evropských měst, nejenom českých, už 150 let. Myslím, že pořád v Česku vládne takový mýtus, že je to naše socialistická zvláštnůstka. Jsou všudypřítomné v Evropě, a jsou bohaté, co se týče příběhů lidí, životů a jsou takovou barevnou nitkou, ze které je utkané to město," dodal autor knihy Petr Gibas z Akademie věd.
