V Česku zaniklo za deset let 2000 zahrádkářských osad. Ani zahrádkářský zákon je zcela nechrání
Za deset let - od roku 2009 do roku 2019 - zaniklo v Česku na dva tisíce zahrádkářských osad. Od prosince loňského roku platí zahrádkářský zákon, ani ten však nepředstavuje stoprocentní ochranu.
"Nebylo možné do zákona prosadit stoprocentní ochranu kolonií, že nemohou v žádném případě zaniknout. I v Německu je to tak, že pokud má město na svém pozemku kolonii a chce ji zrušit, tak může, ale těm zahrádkářům musí poskytnout náhradní pozemky," připomíná předseda Českého zahrádkářského svazu Stanislav Kozlík.
Pokud se tedy majitel pozemku rozhodne, že tam chce postavit něco prospěšného, má na to právo. Ke vzniku nových osad nemá Česko dost vhodných ploch. Každá zahrádkářská osada tak má podle Kozlíka seznam čekatelů na volnou parcelu.
Zákon se řešil v době covidu
Zahrádkářské kolonie u nás začaly vznikat od 20. let 20. století. V Praze jich je dnes více než 400. Tím, jak se Praha rozvíjela, jsou dnes mnohé z nich širším centru a ocitají se v centru pozornosti developerů. Zahrádkáři proto volali mnoho let po zákonu, který by je ochránil.
Parlament ho přijal už na jaře 2010, poté ho však vetoval tehdejší prezident Václav Klaus. Zákon, který platí nyní, a definuje zahrádkaření jako veřejně prospěšnou činnost, byl schvalován v době, kdy se řešil covid a z tehdejší opozice zaznívaly hlasy, že je to zbytečný předpis, který upravuje věci, které fungují. Zahrádkářům naopak připadá zákon nedostatečný.
Rušení osad může být pro seniory ztráta aktivního odpočinku
Jak připomíná Barbora Duží z Akademie věd, zahrádky mají význam pro životní prostředí.
"Přispívají ke zlepšení mikroklimatu, zadržování vody, zadržování uhlíku. Zahrádkáři se snaží chovat zodpovědně, takže zachytávají dešťovou vodu, kompostují. Tím, že pěstují vlastní potraviny, zkracují potravinový řetězec."
Zahrádkaření přestavuje oblíbený koníček pro statisíce Čechů. Ti, kdo nemají vlastní pozemek, zahrádkaří často na parcelách v zahrádkářských osadách. Pozemky většinou patří obci či státu, které je poskytují spolkům (nejčastěji Českému zahrádkářskému svazu).
Pokud obce prodají pozemky developerům, přichází mnoho lidí o svůj koníček, protože zahrádky plní podle Barbory Duží i svoji sociální funkci.
"Zejména třeba pro seniory to může být ztráta aktivního odpočinku. Budou odkázaní na to, že budou doma u televize, a tím pádem se jejich kvalita života zhorší. Pro rodiny s dětmi je to v poslední době také dobrá věc, jak trávit volný čas. Také se tím sníží možnost lokální produkce, protože zahrádkáři jsou velmi produktivní a jsou schopni si vypěstovat mnoho ovoce, zeleniny sami a docela levně."
Barbora Duží s několika dalšími akademiky napsala knihu Zahrádkářské osady aneb Proč neztrácet půdu pod nohama. Jak připomíná, na tomto typu pozemků podle dat z roku 2020 zahrádkaří 8 % pěstitelů.
Ve většině případů docházelo a stále dochází k rušení zahrádkářských osad bez náhrady. Existují však i výjimky. Náhradu dostali zahrádkáři například v Ostrově, Opavě nebo v Liberci. Nově založená byla osada Mladá v Milovicích, která byla vybudována v roce 2011 s výrazným přispěním zahrádkářů.
