Zavařování se vrací, lidé vypěstovali obří exempláře, třeba 12 kg kedluben

Ilustrační foto: Rasbak, CC BY-SA 3.0

Móda zavařování se vrací. Internetové obchody zařazují do své nabídky zavařovací sklenice a další potřeby pro zpracování úrody. Například houbaři nosili o prázdninách plné košíky hub. Jeden houbový rekord se objevil u Pelhřimova. I když to zní pohádkově, houby tu vytvořily čarodějný kruh. Co to je? Na to se ptáme Jaromíra Marka, prezidenta Agentury Dobrý den z Pelhřimova.

Penízovka splývavá, foto: Archiv Agentury Dobrý den Pelhřimov
"Některé druhy hub rostou v kruhu. Nicméně ten kruh bývá velmi zřídka pravidelný. 82letý houbař z Pelhřimova nalezl nedaleko Častonína, což je malá osada nedaleko města rekordů, 869 hub. Jednalo se o penízovku splývavou. A všechny tyto houby bez jediné výjimky rostly v kruhu o průměru 2,04 m. Většinou to bývá elipsa nebo nějaký nepravidelný kruh. Ale v tomto případě se lišil ten houbový kruh od pravidelné kružnice maximálně o 2 centimetry. Velká kuriozita, kterou zapíšeme do České knihy rekordů."

A rekordní kousky rostou i na zahrádce. Muzeum rekordů a kuriozit zaevidovalo například největší kedluben.

Ilustrační foto: Rasbak, CC BY-SA 3.0
"To je pravda, bylo to v Lokti. Pan Čeněk Uher vypěstoval na svém záhonu obří kedluben o váze 12 kg. Jednalo se o kedluben bílý pozdní gigant. Název napovídá, že by mělo jít o větší kedlubnu, nicméně, tam se předpokládá hmotnost kolem jednoho kilogramu. Byly i další pozoruhodné výpěstky. Jako Muzeum rekordů a kuriozit jsme svého času vystavovali největší dýni, kterou vypěstoval pan Ivo Koudelka z obce Ořech. Ta dýně měla 145 kilogramů. Vysočina je hlavně bramborářský kraj. Karel Buchta z Útěchoviček vypěstoval před lety největší bramboru v ČR. Rekordní brambor měl kilo a třičtvrtě. Mimochodem, průměrná obědová porce je 250 gramů. Z této jedné brambory by se naobědvalo 7 lidí. Pole hnojil tím, co zůstalo po ovečkách v jeho ohradě. A ještě jeden bramborový rekord. Na Pacovsku jsme měli šlechtitele brambor. Emil Bartés dokázal pod jedním trsem sklidit 5,1 kilogramů hlíz, až 107 brambor pod jedním trsem."

V knize rekordů jsou také tropické plodiny, třeba banány.

Blanka Milfaitová, foto: ČT
"Zaevidovali jsme pana Jiřího Fajta z Kadaně, který vypěstoval plod čínského banánovníku, který byl miniaturních rozměrů. Vážil 1,5 gramu a na délku měl 15 milimetrů. Hana Kinterová ze Žatce pak vypěstovala na svém banánovníku celkem 300 kusů malých banánů, které vyrostly z jednoho květu, který byl dlouhý 37 cm."

To by bylo zavařených banánových přesnídávek. Nejvíce však Češi zavařují marmelády. K jejich popularizaci přispěla v poslední době i královna světové marmelády Blanka Milfaitová. Marmeládu vařila ve 40 zemích světa.

A víte, kde vlastně zpracování výpěstků začalo? Na přelomu 18. a 19. století byla ve Francii vyhlášena odměna tomu, kdo dokáže uchovat jídlo delší dobu. Úkolu se chopil kuchař a cukrář Nicolas Appert. Jeho experiment trval celých 14 let a za tu dobu se mu podařilo sterilovat ovoce, zeleninu, marmeládu či polévky.