Poptávka po české zelenině vzrůstá. Skleník u Tušimic nově dodá desetinu spotřeby rajčat

Taky si říkáte, ještě chvíli počkám, až budou české jahody, až budou česká rajčata. Ty mají úplně jinou chuť. Česko však v soběstačnosti ovoce a zeleniny zaostává.

Poptávka po české zelenině v posledních letech vzrůstá. Například na pozemcích po bývalé hnědouhelné elektrárně Tušimice I vznikly skleníky, v nichž se pěstují rajčata. Už letos by z nich mohlo být dodáno až 6500 tun rajčat. To odpovídá zhruba desetinové spotřebě rajčat v Česku.

Zemědělská firma má v plánu vybudovat další skleník a pěstovat i okurky a papriky. Navíc mají zdejší skleníky výhodu, že je odpadním teplem zásobuje sousední elektrárna. Chovají tu i své čmeláky. Jak uvedl zemědělský odborník Petr Havel, je to jedna z cest.

Na pozemcích po bývalé hnědouhelné elektrárně Tušimice I vznikly skleníky, v nichž se pěstují rajčata . Skleníky zásobuje teplem elektrárna Tušimice II.|Foto: Ondřej Hájek, ČTK

"Když pěstujete produkci ve skleníku, tak závislost na výkyvech počasí je minimální. Lze tím pádem pokrýt větší část sezóny nabídkou domácí produkce. Ale investice do skleníků jsou drahé. Ovoce i zeleninu je také možné pěstovat pod nějakou netkanou textilií, která také omezuje vliv počasí. Jsou tu i projekty hydroponické. To je také ve skleníku, ale bonusem je šetření vody. Zmínil bych i jahodárnu Vraňany, která se snaží prodloužit nabídku tuzemské produkce z dosavadních dvou třech měsíců na delší období, a k tomu právě potřebujete používat metody, které to umožňují."

Máte doma taky malý skleník?

"Já skleník nemám, protože nemám zahrádku. Ale to je také jedna z věcí, na kterou se trochu zapomíná, že v minulosti samozásobování zeleninou tvořilo, a i dnes tvoří, také zhruba 20 až 30 procent z celkové spotřeby zeleniny a ovoce v ČR. Před nějakým časem lidé na zahrádkách vytvořili anglické trávníky, vykáceli stromy, ale teď se k tomu část, zejména zahrádkářů vrací. Takže tím se vlastně také trochu podporuje soběstačnost. Je to trend návratu ke kořenům, je to trend, který se už v současné době projevuje a je to také trend pozitivní."

Soběstačnost v zelenině je kolem třiceti procent

Na pozemcích po bývalé hnědouhelné elektrárně Tušimice I vznikly skleníky, v nichž se pěstují rajčata . Skleníky zásobuje teplem elektrárna Tušimice II.|Foto: Ondřej Hájek, ČTK

V poslední době sílí mezi lidmi poptávka po české zelenině. Mnozí říkají, když se zelenina doveze a zraje tady, tak to nemá tu pravou chuť.

"Bohužel je to trend až posledních řekněme dvou nebo tří let. Trochu se na tom podepsala i pandemie koronaviru, protože se omezily dodávky některých druhů zeleniny, ale i ovoce ze zahraničí. A také roste povědomí spotřebitelů o tom, že když se zkonzumuje produkce ovoce a zeleniny v místě, kde se vyrábí a vzniká, tak je to také svým způsobem ochrana životního prostředí. Přece jen začíná fungovat něco jako národní patriotismus, a to je dobře."

Na kolik je Česko samostatné v zelenině? Vezmu třeba ty nejběžnější - rajčata, okurky, papriky.

"Soběstačnost v zelenině obecně je ze všech těch základních skupin potravin nebo zemědělských produktů nejnižší. Je to různé podle typu komodity. Celkově je to tak zhruba 30 procent. V některých komoditách, jako třeba v bramborách jsme na tom lépe, v některých, jako právě ve zmíněných rajčatech, hůře. Tam se pohybujeme kolem 30 až 40 procent. Je to málo."