Bude se dovážet víc zeleniny. Klesají plochy, na kterých se pěstuje
Do Česka se bude více dovážet zelenina. Plocha, na které ji farmáři pěstují, letos klesne o pět procent. Loni se zelenina pěstovala na více než 11,5 tisících hektarech. Zemědělci mají totiž problém získat za svou produkci adekvátní cenu.
Podle Zelinářské unie Čech a Moravy to povede k ještě větší závislosti na dovozu ze zahraničí. Letos například u cibule mají pěstitelé zásoby zhruba 2000 tun. Do další sklizně na přelomu června a července bude potřeba dovézt asi 40.000 tun.
Ceny určuje dovoz a ne čeští zemědělci
Jak uvedla předsedkyně Zelinářské unie Monika Nebeská, Česko je na dovozu závislé ze dvou třetin. Proto ceny určuje dovoz a ne čeští zemědělci. Například v roce 2002 se zelenina pěstovala na téměř 18.000 hektarech, v roce 2022 to bylo o 6,5 tisíc hektarů méně.
Jak dodal prezident Agrární komory Jan Doležal, farmářům se produkce přestává vyplácet. Případně své podnikání musí dokonce dotovat. Jak velká část úrody tedy zmizí?
"Meziročně se bavíme zhruba o 5 procentech ploch, na kterých se pěstuje zelenina a o zhruba 10 procentech ploch ovocných sadů. Nicméně je třeba říct, že je to dlouhodobý trend. Dlouhodobě negativní. A pokud bychom to srovnali třeba s rokem 2010, tak tam se bavíme o desítkách procent a bohužel to bude pravděpodobně v příštím roce akcelerovat."
Mnozí pěstitelé s podnikáním končí
Velký růst nákladů se bohužel zemědělcům nepodařilo propsat do výkupních cen. Většina prodejů - až 80 procent - se realizuje přes obchodní řetězce. Trhy zahltila extrémně dotovaná jablka z Polska, které přišlo o ruský trh. Jak na situaci reagují čeští zemědělci?
"Mnohdy ti nejmenší pěstitelé končí s podnikáním úplně, nebo se orientují na základní tržní komodity. Někdy to dokonce, a to vidíme v posledních letech, končí tak, že je prodán celý zemědělský podnik. Často se teď stává, že i do zahraničních rukou. Dá se říct, že noví majitelé jdou cestou nejmenšího odporu. Buď se orientují na základní tržní komodity, to znamená pšenice, řepka, a nebo jdou cestou "těžby dotací". Třeba ty pozemky zatravní a deklarují, že hospodaří ekologicky. A prakticky neprodukují nic, nebo produkují úplné minimum toho, co ty dotační podpory vyžadují."
Jak dodala předsedkyně Zelinářské unie Monika Nebeská, čeští zemědělci přitom umí pěstovat zeleninu dobře. Poukázala na doporučení WHO, která uvádí, že by každý člověk měl denně sníst 400 gramů čerstvé zeleniny a ovoce. To odpovídá 146 kilogramům ročně a 1,5 milionu tun v celé ČR. "Realita je taková, že vypěstuje zhruba 270.000 tun zeleniny, 140.000 tun ovoce," doplnila.
Zemědělci potřebují sklady
Předseda ovocnářské unie Martin Ludvík upozornil, že loni ovocnáři sklízeli na 12.000 hektarech, letos by plocha sadů měla klesnout asi o desetinu. Ovocnáři prakticky zastavili investice do tohoto oboru. Pěstitelé nejsou podle něj schopni konkurovat ovoci z dovozu.
Ovocnáři podle Ludvíka snižují produkci také proto, aby se stali nezávislými na odkupu od potravinových řetězců, neboť ceny, které si obchodníci stanovují, jsou pro ně nerentabilní. Část úrody z loňské sklizně ovocnáři kvůli nízkým výkupním cenám ani nesklidili.
Co by tedy zemědělci podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala nejvíc potřebovali?
"My třeba navrhujeme nějaké slevy na sociálním a zdravotním pojištění právě pro ty pěstitele, kteří se věnují těmto náročným produkcím, ať je to tedy pěstování ovoce nebo zeleniny, nebo se můžeme bavit o nějakých investičních pobídkách či podporách jako je třeba podpora skladování. To je věc, která nám dlouhodobě chybí. Abychom třeba brambory, cibuli nebo jablka mohli dodávat na trh větší část roku a za konkurenceschopnější ceny právě vůči těm velmi štědře dotovaným jablkům ze sousedního Polska."
Právě díky skladům by bylo možné uchovat mnohem více kořenové zeleniny a zemědělci by mohli pěstovat zeleninu na větší ploše.
