Letošní sklizeň ovoce je kvůli mrazům a suchu horší než loni, očekává se i méně jablek

Foto: Marco Roosink / Pixabay, CC0 Public Domain

Milovníci českého ovoce se letos musejí uskromnit. Zatímco loňská sklizeň byl v českých a moravských sadech nejvyšší od roku 2010, letos ovocnáři očekávají o čtvrtinu nižší. Vliv na tom měl jarní mráz, v některých lokalitách kroupy, ale především několikaleté sucho.

Foto: Marco Roosink / Pixabay,  CC0 Public Domain

Nejvíce se podle Ovocnářské unie České republiky letos dařilo meruňkám. I přes vydatné deště však úroda nedosáhla takového úspěchu jako loni. Sadaři naopak zaznamenali horší sklizeň u třešní a višní. Na výsledky úrody jablek se ještě čeká. Podle odhadů některých pěstitelů bude někde až o dvě třetiny menší.

Martin Ludvík,  foto: Šárka Ševčíková,  ČRo
Podle odborníků je v současných suchých letech zásadní podmínkou pro dobré výnosy a udržení konkurenceschopnosti českého ovocnářství umělá závlaha v ovocných sadech. Například budování kapkových závlah podporuje stát dotacemi od roku 2001.

„V současné době máme v ČR kapkovou závlahu vybudovanou zhruba na více než 4 tisících hektarech, což je přibližně jedna třetina. Dvě třetiny ovocných sadů máme stále bez závlah," upozornil předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.

Připomněl, že malí ovocnáři do 20 hektarů řeší těžkosti způsobené mrazíky nebo i suchem neobnovováním starých sadů. Za posledních pět let kvůli tomu podle něj zmizela z české krajiny pětina sadů, což jsou přibližně čtyři miliony stromů. Dodal, že v roce 1989 bylo v České republice 26 tisíc hektarů sadů, dnes je jich 14 tisíc.

Například kvůli suchu začali ovocnáři omezovat pěstování broskvoní. Před pěti lety v Česku rostlo asi 270 tisíc broskvoní, teď jich je o 100 tisíc méně. Pěstitelé navíc nejsou schopni konkurovat nízkým cenám broskví z dovozu.

Roste cena

Nedostatek ovoce se projevuje i na jeho ceně. Například výkupní cena kila višní byla před rokem, podle statistiky Českého statistického úřadu kolem 9 korun, letos to bylo přes 16 korun. To představuje meziroční zdražení o zhruba 83 procent. Nezdražovali jenom višně, například kilo třešní stálo v červenci asi 43 korun, loni to bylo jen 34 korun.

Foto: Kristýna Maková
Sklizeň švestek je letos kvůli horšímu počasí opožděná. Odborníci ale předpokládají, že ty také zdraží. Ze statistiky Státního zemědělského intervenčního fondu vyplývá, že kilogram švestek stál letos počátkem srpna v průměru 14,50 koruny. Loni ve stejnou dobu vyšel kilogram švestek na 12,50 koruny.

Celkově ceny ovoce podle statistiky výrobců v zemědělství oproti loňsku narůstají o více než čtyřicet procent. Zdražují ale také brambory a zelenina. Například cibule, která letos podle farmářů kvůli suchu nenarostla do požadované velikosti, letos lámala cenové rekordy. V současnosti se prodává v obchodech za sedmnáct až 36 korun za kilogram. Jestli se její cena ještě zvýší, bude jasné až po sklizni, tedy v polovině září.