Česká jablka mají svá specifika, slavnosti i problémy

Foto: Kristýna Maková

České jablko, zdánlivě ten nejobyčejnější plod, se před nedávnem stalo velmi diskutovaným tématem i v politických kruzích. V souvislosti s krizí na Ukrajině a ruským embargem se ovocnáři obávali přílivu dovážených jablek. Jaké ale vůbec české jablko je? Čím je specifické, jak chutná a co všechno se z něj dá vyrobit? O tom se mohli minulý týden přesvědčit návštěvníci dvoudenních Jablečných slavností na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad.

Foto: Kristýna Maková
K rozhovoru o jablečných slavnostech jsme se s Jiřím Sedláčkem z pořádajícího spolku Archetyp sešli v pátek v pravé poledne před Plečnikovým kostelem Nejsvětějšího srdce Páně. V tu dobu už kolem nás lidé nakupovali jablka, ochutnávali koláče, mošty nebo módní cidery. Proč ale organizátoři zvolili právě jablko a ne v současné době populárnější potraviny jako třeba červenou řepu?

"Jablko je královské ovoce, řekl bych, že je to taková ikona českého ovoce vůbec, byť nepochází z Čech, ale z Přední Asie, to možná málokdo ví. Jablko je tady domestikováno několik set let, hrálo tady významnou roli i v době předhusitské a pak za Marie Terezie a Josefa II. Tehdy se podél cest začaly vysazovat jabloně, aby armády, které by táhly přes naše území, měly co jíst.

České jablko je velice chutný plod a navíc je zdravější. Obstálo, což určitě potvrdí ovocnářská unie, ve velmi sofistikovaném rozboru mezi ostatními jablky v Evropě. Zjistilo se, že má nejvíce enzymů, obsahuje mnoho vitamínů apod.

Jiří Sedláček,  zakladatel Asociace Farmářských trhů v ČR,  foto: Adam Kebrt
Už z toho, co děláme, organizujeme farmářská tržiště, kde převládají české potraviny, tak přirozeně plyne, že pořádáme jablečné slavnosti, protože si myslíme, že to jablko v české kuchyni znamená opravdu hodně."

Vy ty slavnosti nepořádáte poprvé. Jaký jste v minulých letech zaznamenali ohlas?

"Tohle je třetí ročník. Ten zájem byl v minulých letech docela pěkný, byli jsme mile překvapeni, že to návštěvníky zajímá, ačkoliv se to netýká alkoholu. Větčinou totiž slavnosti, které děláme, tak mimo jiné oslavují různá vína, třeba svatomartinská, růžová...nebo pivo. To je pak jasný tahák pro návštěvníky. Tak jsme rádi, že i bez alkoholu to lidi zajímá, i když trochu ho tady dnes je v podobě ciderů nebo tamhle má malý lihovar nějakou jabkovici. Většinou jsou to ale různé štrůdly a jiné pekařské výrobky a samozřejmě také mošty. Mám radost, že se lidé o to zajímají a přibližují se tak k tomu českému produktu."

Foto: oficiální stránky Farmářské tržiště
My jsme se už dotkli těch dnes populárních plodů a jídel, které ale byly dříve pozapomenuté jako byla červená řepa, český med, česnek nebo i ta jablka. Máte pocit, že na obzoru je zase něco takového, k čemu se vrátíme a pro kuchyni to znovu objevíme?

"Máte pravdu, že takové ty vracečky ke kořenům jsou časté. Týká se to celé řady bylin jako třeba šrucha nebo koriandr, který se tady také kdysi pěstoval, spousty salátů nebo chřestu, což je také taková slavná rostlina. Obecně vzato, jsem rád, že se k tomu vracíme a každý rok vidíme, že zelináři a bylinkáři přinášejí na trh nové věci a objevují se nové i staronové produkty a výpěstky."

Od jablečné teorie se teď přesuňme k praxi. Na slavnostech se daly koupit nejen různé výrobky z jablek, ale také jablka samotná. Svůj stánek tam měla také Ovocnářská unie České republiky.

O co mají u vás lidé největší zájem?

"Já myslím, že když jim dáme ochutnat, tak oni si pak koupí od každé odrůdy něco. Většinou je příjemně překvapí novinka cameo. Rubín, dark rubín, to je klasika a to lidé mají také rádi."

Foto: Barbora Kmentová
Jak se vytvoří to vánoční jablko s kometou?

"To je takové kouzlo. Je to princip barvení vajíček, než to jablko začne červenat, tak tam nalepíte samolepku a zbytek dodělá příroda. Jablko pak zčervená a pod samolepkou zůstane žluté nebo zelené, podle odrůdy."

A vydrží až do Vánoc?

"V ledničce určitě, tohle je zimní odrůda a teď by ani nebyla moc k jídlu."

Jablečných slavností se zúčastnil i předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.

Pomáhají vůbec českým zemědělcům akce tohoto typu, ať už se zaměřují na česnek nebo jablka?

Martin Ludvík,  předseda Ovocnářské unie ČR,  foto: Šárka Ševčíková
"My tyto akce považujeme za velmi důležité a to proto, že když se tady začaly rozvíjet farmářské trhy, tak v zásadě neměly a nemají takový význam, co se týče produkce za republiku, i když celá řada rodinných farem a ovocnářů se v tom našla. Jejich obrovský význam je ale v tom, že pozitivně propagují producenty ovoce a zeleniny, kteří nám ubývají. Farmářské trhy jsou obecně skvělé z hlediska propagace a tyto akce to ještě podtrhují. Mluví se o nich a také o tom, že tady česká jablka jsou, že je tady někdo pěstuje, někdo, kdo spoluutváří naši krajinu, protože sady dávají krajině nějaký specifický krajinný ráz. Hovoří se o tom, že ta produkce je kvalitní a ona kvalitní skutečně je. Spotřebitel má pořád volbu se rozhodnout mezi těmi českými a dováženými jablky, protože k nám se už bohužel polovina konzumních jablek dováží."

Mohli bychom se spolu podívat na nějaké typicky české jablko?

Foto: Štěpánka Budková
"Určitě. Přivezli jsme na 80 odrůd jablek. Jsou tady jablka stará, která už se dnes nepěstují, jsou maximálně u babičky na zahradě nebo se udržují jako genové bohatství země. To je třeba jadernička moravská, parména zlatá zimní, máme tady i různé renety např. zvonková reneta je taková odrůda, která postupně mizí. Nebo také malináče, holovouské a hornokrajské malináče. Jinak máme v České republice Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský, který sídlí v Holovousích. O těch holovouských malináčích se zmiňoval už Hašek ve Švejkovi, takže to jenom potvrzuje tu tradici, která v té oblasti je. V ústavu je na 1200 odrůd, které jsou udržované v tzv. genofondu a fyzicky existují od každé odrůdy nějaké tři čtyři stromky, protože kdyby tyto stromky zmizely, tak my neumíme ta jablka jinak uchovat. Ona se nedají uchovat jako třeba osivo.

Pak tady máme nějaké české rezistentní odrůdy, které tady vidíme, jsou tedy odolné vůči některým chorobám. Připravili jsme tady i kvíz, protože řada lidí už tohle nezná..."

Patřím k nim. To velké žluté něco třeba vůbec nepoznám...

Kdoule,  foto: Dezidor,  Wikimedia CC-BY-SA 3.0
"To je kdoule. Není to jablko ani hruška, patří to mezi jádroviny. Dříve se to hodně pěstovalo a dělala se z toho třeba povidla nebo to naše babičky používaly k provonění prádla ve skříni, ona ta kdoule krásně voní..."

Sušená?

"Ne, takhle čerstvá. Pak tady je další z jádrovin, to je mišpule. A pak co je tohle?"

Nevím, vypadá to jako třešně. Jako trs piditřešní zkřížených s jablkem.

"Ale je to pidijablko. To je botanický druh jablka a to naši předkové jedli a to vše, co kolem vidíte, z toho bylo až později vyšlechtěno."

Mišpule,  foto: Patrik Rozehnal
Jak vidíte budoucnost českých jablek?

"Otázka budoucnosti českých jablek je složitá. Produkce nám klesá, ubývají nám pěstitelé, bohužel ta rentabilita pěstování jablek není příliš dobrá. Je tady velký konkurenční tlak producentů zejména z Polska, kterému čeští ovocnáři velmi těžko konkurují. Bude záležet na podpoře, podpoře z evropských fondů, na zájmu státu udržet ovocnáře. Nejvíce nám může pomoct právě spotřebitel, aby se zajímal o to, jaká jablka kupuje, aby preferoval ta česká jablka. Stát by pak měl na druhou stranu pohlídat, aby obchodníci nešidili a prodávali jako česká jablka jen ta, která se u nás vypěstovala."

Až se tedy příště zakousnete do jablka a bude-li to to české, vzpomeňte si, že není jen tím nejobyčejnějším a nejběžnějším ovocem. Právě naopak!