Čeští sadaři končí s pěstováním rybízu!

Foto: ulleo / Pixabay CC0

V Česku končí pěstování rybízu. Po broskvích a angreštu je to další plodina, kterou v budoucnu u českých sadařů najdete jen v minimálním množství. Loni sklizeň všech druhů rybízu klesla o téměř 50 procent.

Foto: ulleo / Pixabay CC0

Výkupní ceny rybízu jsou dlouhodobě velmi nízké a sadařům se tak rybíz nevyplatí pěstovat, říká předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Martin Ludvík, foto: Šárka Ševčíková, ČRo
"Loni jsme sklidili necelých tisíc tun rybízu, zatímco v minulých letech se běžně sklízelo kolem třech někdy i pěti tisíc tun. Důvodem je to, že o rybíz na zpracování není zpracovatelským průmyslem zájem. On také už v ČR zpracovatelský průmysl téměř není, takže se to vyváželo na zpracování. Ale hlavně byly velmi nízké ceny a pěstitelé nemohou dlouhodobě nést ztráty, které se opakují několik let za sebou. S velkou pravděpodobností většina těch rybízových ploch bude v nejbližším období zlikvidována a zemědělci se budou věnovat pěstování jiných ekonomicky zajímavějších plodin."

Jaké byly výkupní ceny v porovnání k nákladům?

"Paradoxně třeba výkupní ceny u černého rybízu jsou teď nižší, než byly před třiceti lety, před rokem 1989. Tehdy se černý rybíz vykupoval kilo za deset korun, teď se ceny pohybují v rozmezí 5 až 8 korun. Je to cena, která sotva kryje mechanizované náklady na sklizeň."

Vykupoval se ještě rybíz od zahrádkářů, jako tomu bylo dřív?

"Tím, že je cena tak nízká i od velkopěstitelů, tak od zahrádkářů se rybíz mnoho let nevykupuje. Jedinou komoditou, která se na venkově vykupuje, jsou padaná jablka."

Rybíz následuje po deseti letech angrešt

Rybízový koláč, foto: Barbora Němcová
V Česku se už vůbec nevysazuje například bílý rybíz. Pěstuje se na posledních dvou hektarech, z nichž 95 procent plochy patří mezi staré výsadby. Rybíz je tak další plodinou, kterou sadaři přestávají pěstovat.

Před deseti lety skončilo pěstování angreštu. Zatímco před 30 lety se v Česku sklízelo až 1000 tun angreštu ročně, loni ovocnáři oznámili sklizeň jedné tuny. Ještě v polovině 90. let pěstovali sadaři angrešt na zhruba 100 hektarech, nyní ho mají na třech hektarech.

"Tam byla situace podobná. Zpracovatelský průmysl ztratil o angrešt zájem. Byla to unikátní surovina na pektiny, velmi zdravá. Dávala se do řady výrobků. Totéž platí o černém rybízu, který je mimořádně cennou surovinou z hlediska vitamínů a řady dalších látek. Je velká škoda, že zpracovatelé nemají o takto přírodní zdroje zájem, zejména ti velcí zpracovatelé z globálního světa."

Mělo na rybíz a angrešt vliv počasí, mrazy?

Foto: MrGajowy3 / Pixabay CC0
"Určitě, i rybíz je poměrně choulostivou plodinou. I tady je část propadu způsobena mrazy. Ale podstatné je, že nám klesají plochy."

Na jak velkých plochách se ještě rybíz pěstuje?

"Je to asi 600 až 700 hektarů. Dřív to bylo asi pět krát tolik."

Nemůže se se stát, že by se zase poptávka oživila?

"Poptávka po drobném ovoci, rybízu, angreštu, borůvkách i malinách tady je, ale pro čerstvý trh. To je však sezónní záležitost a ten objem je desetinový ve srovnání s tím, co poptával v minulosti zpracovatelský průmysl. To se tu pěstovat a nabízet bude, ale budou to minimální plochy sloužící pro ten čerstvý trh."

Jak to celkově vypadá se sady v Česku? Ubývají nebo přibývají?

Foto: Alicja / Pixabay / CC0
"Za posledních třicet let zmizelo více než 10 tisíc hektarů, což je zhruba 40 procent ploch. Jenom od zavedení ruského embarga v roce 2014 došlo k poklesu zhruba o 3,5 tisíce hektarů. Pro představu, z naší krajiny zmizelo za pět let na 4 milióny ovocných stromů. Je třeba si uvědomit, že co se týká ovocných sadů, není to jen produkce ovoce, ale zásadní je i zadržování vody v krajině, protierozní ochrana, mohou tam hnízdit ptáci, je tam biodiverzita a to je pro naši krajinu velmi špatná zpráva."

Předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík uvedl, že se s největší pravděpodobností nepodaří naplnit záměr ministerstva zemědělství z roku 2016, zvýšit plochy sadů. Letos mělo být 15 tisíc hektarů sadů, reálně je 13.840. Podle koncepce by toto číslo mělo vzrůst v roce 2025 na 18.000 hektarů a v roce 2030 dokonce na 23.000 hektarů.