Zákon posílil Goliáše na úkor Davida

Nad drobnými akcionáři v Česku visí Damoklův meč. Ten má podobu nedávno přijatého zákona, který umožňuje majiteli 90procentního podílu ve firmě menšinové akcionáře v podstatě vyvlastnit. Minulý týden jsme v ekonomické rubrice hovořili o sporech kolem zákona o vyvlastňování v tzv. veřejném zájmu. V případě drobných akcionářů ale jde o vyvlastnění v soukromém zájmu. Zdeněk Vališ zjišťoval, nakolik je nový zákon zásahem do ústavních práv.

Na možný rozpor s Listinou základních práv a svobod už upozornili senátoři. Ve sněmovně se ale pro něj vyslovila jednoznačná většina poslanců, především z řad ODS a ČSSD. S uspokojením přijala novelu většina velkých firem, pro které je tlak malých akcionářů často nepříjemný. Zákon jim nyní umožňuje zbavit se jich jednoduchým způsobem. Majoritní vlastník, který nabude nejméně devadesátiprocentní podíl ve společnosti, prostě navrhne cenu, za kterou mu musí menšinoví akcionáři své podíly prodat. Podle Karla Staňka, předsedy Ochranného sdružení malých akcionářů byl zákon konstruován výhradně v zájmu velkých akcionářů.

"U nás si majoritní vlastník zvolí svého znalce, stanoví mu dokonce i odměnu, a ta novela ani nenutí majoritního vlastníka, aby těm menšinovým zaplatil."

Malí akcionáři se ale mohou u soudu domáhat lepší ceny, ne?

"To mohou, ale uvědomte si, že akcionáři se většinou o odkupu ani nedozví. A automaticky během měsíce - aniž byly zaplaceny - přejdou jejich akcie do vlastnictví majoritního vlastníka. Ve chvíli, kdy se to stane, už tedy akcionář není akcionářem a nemůže podávat žalobu k soudu. Ten zákon je konstruován velmi mazaně, lstivě jenom ve prospěch velkých majoritních akcionářů."

Zastánci vyvlastnění drobných akcionářů poukazují na fakt, že Česko se pouze přizpůsobuje Evropské unii, kde takové zákony existují. Takovou argumentaci Karel Staněk odmítá.

"Je pravda, že směrnice Evropské unie zná tzv. squeeze-out, tedy vytlačení akcionářů. Jenže autoři českého zákona zapřeli svým kolegům poslancům, že v evropské směrnici je se squeeze-out bytostně svázán další paragraf, který hovoří o sell-outu, to znamená o možnostech malých akcionářů, o jejich právech. To bylo u nás naprosto pominuto a snad doslova poslancům zapřeno."

Z řad zastánců novely také zaznívá, že je důležitá pro fungování české ekonomiky. Například sociálnědemokratický poslanec Jan Mládek, ekonomický expert strany, podle deníku Právo řekl, že novela by měla pomoci vybřednout ze slepé uličky, do které zemi zavedla kuponová privatizace. Právě kvůli této privatizaci mají firmy podle Mládka velký počet drobných vlastníků, kteří mohou blokovat strategické záměry. Karel Staněk považuje takové tvrzení za pseudoargument.

"Přece není možné, aby se v demokratické zemi uzákonilo, pokud se za takovou pokládáme, vyvlastňování soukromého majetku ve prospěch soukromé osoby. Kde to jsme?"

S tvrzením Jana Mládka nesouhlasí ani poslanec Martin Říman, stínový ministr průmyslu a obchodu ODS. Podle něj mluví z Mládka pouze odpůrce kuponové privatizace.

"Ona právní úprava o squeeze-outu je obsažena v právních řádech zemí, které nikdy kuponově neprivatizovaly. To svědčí o tom, že je to pouze páně Mládkova fixní idea."

Odůvodňovat přijetí nového zákona neblahými důsledky kuponové privatizace odmítá i někdejší ministr privatizace, šéf Fondu národního majetku a člen Komise pro cenné papíry Tomáš Ježek.

Martin Říman, foto: Autor

"Na kuponové privatizaci stojí dnešní kapitálový trh. A pražská burza byla vloni nejlepší burzou na světě. Obchoduje přitom s výjimkou Zentivy jenom s akciemi z kuponové privatizace."

To, že kuponová privatizace vytvořila ohromné množství drobných akcionářů a rozptýlila tak vlastnická práva, nepovažuje Tomáš Ježek za nevýhodu.

"Na těch nejvyspělejších trzích ve Spojených státech a ve Velké Británii, které jsou vzorem i pro Evropskou unii, je právě rozptýlenost akcií žádoucí, podporuje se a regulační opatření brání tomu, aby docházelo ke koncentraci. Je to definiční znak akciového trhu, protože jakmile začne docházet ke koncentraci akcií, v krajním případě, když nakonec akcie patří už jenom dvěma či dokonce jednomu akcionáři, tak končí obchodování, končí burza."

O novém zákonu, který umožňuje vyvlastňování drobných akcionářů, říká Tomáš Ježek, že je hanebný. Pokud by prý byl ještě v politice a seděl ve Sněmovně, pak by takový zákon prošel jen přes jeho mrtvolu. Ježek se také diví tomu, že zákon podepsal prezident Václav Klaus, jeden z největších obhájců kuponové privatizace. Většina lidí přitom asi má ještě doma slavnou kuponovou knížku, podepsanou tehdejším ministrem financí Václavem Klausem. Diví se i předseda Ochranného sdružení malých akcionářů Karel Staněk.

Tomáš Ježek, foto: Autor

"Já si ještě pamatuji, když jsem s Klausem na počátku devadesátých let dost úzce spolupracoval, že pro něho byl soukromý majetek svatou, nedotknutelnou ikonou. A hle, pan prezident to podepsal. To mě nesmírně překvapuje."

Sdružení proti novému zákonu nejen protestuje, ale chce se i bránit s odvoláním na Ústavu.

"Ano, už se na tom pracuje. Dokonce už jsme - nechci to zakřiknout - dali dohromady těch potřebných sedmnáct senátorů, jejichž podpisy jsou nutné pod ústavní stížností."

Ne všichni občanští demokraté a ne všichni sociální demokraté jsou s novým zákonem spokojeni. Poslanec Martin Říman by chtěl rychle stav věcí napravit.

"Každé vyvlastnění je výrazným zásahem, který musí být vážen na lékárnických vahách. Tady došlo k jisté nevyváženosti, když vlastnická práva minoritních akcionářů nejsou dostatečně chráněna. Já už jsem podal návrh na novelu zákona."

Nemají ale ti, kdo navrhli a schválili nový zákon přece jen v něčem pravdu? Vyskytlo se už dost příkladů -decentně řečeno- nestandardního chování několika či třeba jen jednoho drobného akcionáře, které mohlo firmám způsobit obrovské ztráty nebo je i způsobilo. Podle Tomáše Ježka to ale není důvod k tomu, aby byl přijat tak "nehorázný" zákon.

"Samozřejmě i v té komunitě drobných akcionářů se najdou různí vychytrálkové, kteří někdy tu společnost dokonce vydírají. Tomu se ale lze bránit standardními nástroji."