Zámecký park Krásný Dvůr je nejstarší svého druhu v Česku
Anglický park u barokního zámku byl chloubou rodu Černínů. Romantické stavby v lesíku mezi vodními plochami do rozsáhlého parku položil Jan Rudolf Černín v letech 1783 až 1793.
V letních vedrech nabízí procházka mezi prastarými buky, duby, jírovci, platany a dalšími druhy stromů příjemné osvěžení. To tu v minulosti hledal i Johann Wolfgang Goethe. Právě „ Goethův dub“, pod kterým slavný německý básník rozjímal a možná skládal i některé ze svých básní, patří k vůbec nejstarším stromům rozsáhlého parku. Jeho věk se odhaduje na tisíc let. Goethe ovšem nebyl zdaleka jediným slavným návštěvníkem zdejšího zámku. Vzácné hosty připomíná památník ve stylu novoklasicismu a dočteme se na něm, že parkem se procházely i hlavy korunované, císařové Ferdinand I. a František Josef I., nebo švédský král Gustav IV., princové a maršálové. Jejich jména jsou spolu s dalšími jmény slavných vytesána do desky z bílého mramoru.
Stavitel, vizionář, milovník krásného umění
Jan Rudolf Černín si v botanice liboval. Nový sadovnický směr, který se začal šířit z Anglie po Evropě tak nemohl uniknout pozornosti nadšeného pěstitele. K rozhodnutí vybudovat přirozený park u svého sídla přispěla jeho cesta po západní Evropě. Volné travnaté plochy o rozloze téměř sta hektarů oživil množstvím romantických staveb.
Tou nejstarší je Panův Templ, označovaný také jako Velký templ. Nese podobu menšího antického chrámu s klasickým hladkým tympanonem na čtyřech jónských sloupech v průčelí. Nad vchodem a okny jsou tři štukové reliéfy znázorňující Pana, řeckého boha lesů, pastvin, stád a lovců, podle něhož je templ pojmenován. Vnitřní výmalba pavilonu z roku 1792 pocházela od chomutovského malíře Františka Ondřeje Friedricha. Tu bohužel poničil požár v roce 1949, kdy se zřítila střecha a částečně i strop. Malba byla značně poničená a podařilo se ji restaurovat pouze zčásti při stavební obnově objektu v letech 1967 až 1970.
Novogotický templ
Na nejvyšším místě parku (368 m n.m.) na okraji Velké louky, která dnes slouží jako tréninkové golfové hřiště, se tyčí Gotický templ. Stavba sloužila od počátku jako vyhlídka a později také jako připomínka úspěšného vojevůdce Karla Schwarzenberga, vítěze nad Napoleonem u Lipska v roce 1813. Jeho pískovcová socha od sochaře Josefa Maxe z roku 1847 byla umístěna v interiéru stavby na dosti vysokém novogotickém podstavci. Představuje polního maršála Schwarzenberga ve slavnostní uniformě s pláštěm, v pravé ruce drží svinutý svitek, v levé šavli směřující špičkou čepele k zemi.
Podobně jako ve světoznámém parku Sanssouci v Postupimi v parku nechybí Čínský pavilón, dále tu najdete Lusthaus, Holandský mlýn nebo pavilon Gloriet.
Obelisk připomínající památné vítězství
1100 metrů dlouhou rovnou cestu zvanou „Mílovka“, která je jediným lineárním prvkem parku, uzavírá monumentální čtyřboký 26 metrů vysoký jehlan, lemovaný pískovcovými sloupky s řetězy. Postaven byl roku 1801 z tesaných pískovcových kvádrů. Latinský nápis na pamětní desce obelisku oznamuje, že zde byl umístěn na paměť slavného vítězství u Ambergu, nedaleko české hranice roku 1796, kde Karel Ludwig Johann Vavřinec, arcivévoda rakouský zvítězil nad nepřátelskou armádou Francouzské republiky. Základní kámen vysokého Obelisku byl položen 11. srpna 1797 dcerou císařovny Marie Terezie princeznou Marií Kristýnou a jejím manželem princem Albertem Augustem Karlem Emanuelem, vévodou Sasko-Kobursko-Góthským.
Unikátních staveb je v parku ještě víc. Před vstupem do zámeckého areálu na parkovišti si mohou návštěvníci stáhnout do mobilu speciální aplikaci, která je postupně navede po místních stezkách uprostřed údolí a mírných kopců mezi říčkami a rybníčky k jednotlivým pamětihodnostem.
Vodopád
Na zprovoznění nejzajímavější atrakce si ale ještě musíme pár let počkat. Oprava uměle vytvořených kaskád je teprve v plánu. Vodopád označovaný jako Velké kaskády, byl uprostřed parku postavený v roce 1785. Voda nashromážděná ve velkém bazénu pod Čínským pavilonem byla v určenou chvíli puštěna ze strmého srázu a hukot a hřmot, který vyvolala, měl ohromit návštěvníky parku pod vodopádem odpočívající v Panově templu. Koryto vodopádu je dlážděno kameny a směrem dolů se rozšiřuje. Po celé délce má kamenné okraje a nízké stupně. Na konci přepadává přes uměle navršené kameny do oválného bazénu, jehož dno je dlážděno pískovcovými kameny. Přebytečná voda se poté rozlila volně po louce před zraky překvapených hostů.
Oblíbená filmová kulisa
Zámek Krásný dvůr i přilehlý park si oblíbily filmové štáby. Možná si vybavíte scény, jak si Štěpánek namlouvá Píšťalku ve filmu Jak Básníkům chutná život. Natáčel se tu Konec starých časů nebo pohádky O víle Arnoštce a Zakleté pírko. A díky filmovému plátnu se na důvěrně známá místa vrátil velký německý básník ve snímku To horké léto v Marienbadu. Jde o osudové setkání Johanna Wolfganga Goetha a mladičké baronesy Ulriky von Levetzow v Mariánských Lázních.
Rod Černínů z Chudenic obýval zámek Krásný Dvůr až do II. světové války. Za okupace využívaly zámek nacistické úřady a chvíli sloužil také jako jedno z rekreačních sídel říšského ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa. V květnu 1945 tehdejší německý válečný lazaret na zámku obsadil štáb Rudé armády. V 50. letech minulého století se na zámek svážel mobiliář z řad objektů určených k demolici.
