Zemětřesné roje budou na západě Čech sledovat stovky seizmografů. V roce 1985 padaly komíny i tašky ze střech

Vědci budou sledovat zemětřesné roje na západě Čech a na německé straně. Rozmístí tu na 300 seizmických přístrojů. Ty budou měřit i nejslabší zemětřesen na ploše 10.000 kilometrů čtverečních.

Odborníci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR budou spolu s kolegy z Německa sbírat data asi rok a půl. Poslouží odborníkům k většímu pochopení vzniku zemětřesných rojů, které se na hranici mezi Německem a Českem opakovaně vyskytují.

Vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR spolu s kolegy z Německa rozmístí na západě Čech i německé straně seizmické přístroje, které budou sbírat data a poslouží odborníkům k většímu pochopení vzniku zemětřesných rojů.|Foto: Slavomír Kubeš, ČTK

Teď se vědci zaměřují především na oblast kolem Nového Kostela, směrem na sever na Kraslice a Luby, kde jsou otřesy čas od času cítit. "Ale my třeba víme, že jsou čas od času zemětřesení i kolem Slavkovského lesa, jak jsou Mariánské Lázně nebo Lazy," uvedla Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu AV.

"Největší zemětřesení, co máme přístrojově zaznamenané a víme o něm, bylo v roce 1985 u Nového Kostela. Bylo to o magnitudu 4,6, což je na české poměry poměrně hodně. Už padaly komíny a tašky ze střech," připomněla seismoložka Jana Doubravová.

Slavkovský les|Foto: Naďa Krásná, Český rozhlas

Příčiny stále nejsou uspokojivě objasněny

Na pomezí severozápadních Čech a německého Vogtlandu se od nepaměti občas vyskytují série zemětřesení, takzvané roje. Pro území ležící daleko od rozhraní tektonických desek a aktivních sopečných systémů jde o neobvyklý úkaz. Zemětřesné roje totiž zpravidla doprovázejí sopečné erupce, jako je tomu například na Islandu.

Plánované umístění seismických stanic znázorněné modrými trojúhelníky. Epicentra zemětřesení jsou označena barevnými puntíky.|Foto: Geofyzikální ústav AV ČR

Příčiny neobvyklé zemětřesné činnosti a souběh několika dalších jevů stále nejsou uspokojivě objasněny. Vědecká komunita se shoduje, že jde o důsledek magmatických procesů ve spodní zemské kůře a plášti.

Ukázka vybavení seismické stanice s geofonem (žlutá krabička), digitizérem (šedo-černé zařízení) a suchou alkalickou baterií (zelený kvádr).|Foto: Geofyzikální ústav AV ČR

Měřicí stanice se podle Jakuba Klicpery z Geofyzikálního ústavu AV ČR skládá z malého seizmografu, digitalizační jednotky, která údaje ze seizmografu zapisuje na datové médium, a ekologických baterií. Umístěny budou zhruba půl metru hluboko. Přístroje získal projekt díky německému grantu, ke kterému se připojili i čeští seizmologové.

V oblasti je i sopka Komorní Hůrka

Zatím poslední silnější zemětřesný roj byl v roce 2024 poblíž německého Klingenthalu a Bublavy. V letošním roce se objevil menší zemětřesný roj v březnu, kdy se magnitudo otřesů pohybovalo okolo 2,5 až 2,8 stupně.

Kromě opakovaných zemětřesení je lokalita výjimečná vysokým obsahem oxidu uhličitého v minerálních pramenech a výskytem mofet - suchých výronů oxidu uhličitého. Ten pochází ze svrchního pláště Země, z hloubky větší než 30 kilometrů. V oblasti se nacházejí nejmladší sopky na českém území, které byly aktivní před pouhými 200.000 až 300.000 lety, například Komorní Hůrka.

Komorní Hůrka|Foto: Pavel Halla, Český rozhlas