Zemřel architekt Jan Kaplický

Jan Kaplický, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Autor kontroverzního návrhu nové budovy Národní knihovny v Praze, architekt Jan Kaplický, zemřel ve středu večer ve svém rodném městě. Kaplickému bylo 71 let. Ve světle nedokončených plánů se však jeho smrt jeví jako předčasná.

Jan Kaplický, foto: ČTK
Kaplického srdce selhalo jen pár hodin poté, co mu žena Eliška porodila dceru. A jen pár set metrů od místa, kde měla stát knihovna, jíž chtěl jako architekt zanechat stopu v české metropoli, kde se v dubnu 1937 narodil a odkud v 68. roce emigroval do Anglie. Tam stvořil své nejoceňovanější projekty, třeba tiskové centrum na národním kriketovém stadionu Lord's.

"On za něj dostal v roce 1994 velice, velice prestižní cenu Stirling Prize. Velké uznání odborné i laické veřejnosti si vysloužil za své další stavby, ať už šlo o ultramoderní obchodní dům Selfridges v Birminghamu, nebo třeba takový menší visutý most ve východním Londýně a také objekt takového intimního turistického stánku u snad vůbec nejnavštěvovanější britské památky ve Stonehenge,"říká londýnský spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Kytka.

Jan Kaplický s návrhem nové budovy pro Národní knihovnu, foto: ČTK
Jen a jen slova chvály pro Kaplického nachází jeho profesní kolegyně, světoznámá architektka Eva Jiřičná: "Byl to nejtalentovanější člověk, se kterým já jsem se v životě setkala."

Přesto v rodné zemi s návrhem Národní knihovny neuspěl. Zvítězil sice v mezinárodní soutěži, hlavní město a ministerstvo kultury se ale postavily proti realizaci projektu, kvůli čemu Kaplický mimochodem odmítl státní cenu udělovanou resortem kultury. Podle bývalého ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka architekta Kaplického udolala česká malost: "To, že se poslední dva roky naprosto typičtí čeští trpaslíci, po kterých tady nezbyde vůbec nic, zasloužili přinejmenším o to, že měl špatný životní pocit a že měl profesní starosti a žádnou radost, tak to mě nesmírně mrzí."

Projekt přesto přežije, tvrdí Ježek: "Jeho návrh nové budovy Národní knihovny se stane klasickou knihovní stavbou, která vstoupí do literatury, ať už bude postavena anebo ne."

Historik architektury Zdeněk Lukeš ale připomíná, že Jan Kaplický to zpočátku neměl jednoduché ani v Anglii: "Já si myslím, že když tam přišel s těmi prvními návrhy, které se tak vymykaly všemu, co se tenkrát stavělo, tak že dílem ho považovali také za ne-li blázna, tak tedy prostě takového excentrika. Ale jak se ukázalo, když potom technika dohnala architekturu, tak že potom se k těm realizacím dostal vlastně už v pozdním věku. Ale zajímavé je, že on nikdy od té své vize architektury neustoupil."

Od začátku však Kaplický v Anglii nacházel důležité partnery, dodává z Londýna Ivan Kytka: "On spolupracoval s nejprestižnějšími kancelářemi architektů, jako byl například Renzo Piano, Richard Rogers anebo absolutní architektonická světová jednička Norman Foster. S jeho kanceláří také navrhl úspěšný model nového patrového autobusu pro londýnskou dopravu, který vyhrál zdejší soutěž. Mimochodem výsledky byly zveřejněny minulý týden a publicitu to dostává v těchto dnech, takže ta jeho smrt přišla velice předčasně."

Projekt Národní knihovny měl v české veřejnosti skutečně mnoho odpůrců, kteří v tom lepším případě hovořili o chobotnici, zrodila se však i řada velmi nelichotivých přívlastků.

"Dva roky se na něj tady pořádala, nebudeme si to zastírat, štvanice," prohlásil v České televizi zpěvák Pavel Bobek, původním povoláním rovněž architekt, celoživotní přítel Jana Kaplického. To, že ale převážil hlas odpůrců projektu, Bobek vyčítá hlavě státu. "Já si nedovedu představit, že by někdo byl konzervativnější, než je britská královna. Ale britská královna musí schvalovat známky britské pošty a návrh, aby na známce byla budova Kaplického obchodního domu Selfridges, královna schválila. Ale náš pan prezident jeho stavbu neschválil."