Zištná vzpoura úředníků?

Předvolební období s sebou přináší řadu překvapivých momentů a občan-volič často nestačí žasnout. Tento týden se musela hodně divit vláda, protože, jak uvádí Zdeněk Vališ, se proti ní vzbouřili státní úředníci.

Zištná vzpoura úředníků?

Velice překvapivým výsledkem skončila v pondělí mimořádná valná hromada elektrárenské společnosti ČEZ. Majoritní vlastník společnosti, státní Fond národního majetku, smetl ze stolu grandiózní vládní projekt. Zemanův kabinet totiž nedávno přes odpor opozičních stran schválil transakci, v jejímž rámci měl ČEZ prodat státu celorepublikovou elektrickou přenosovou soustavu a stát naopak ČEZu prodal svůj převážně většinový podíl v osmi regionálních distributorech elektřiny. Spojení ČEZu s distributory by ještě více upevnilo jednoznačně dominantní postavení elektrárenské společnosti v Česku. Ztráta přenosové soustavy by ČEZ příliš nermoutila.

Logo ČEZu

Evropská unie tlačí všechny své členy na jasné oddělení výroby elektřiny od jejího přenosu, takže ČEZ by ji stejně musel v brzké budoucnosti prodat. Po šokujícím rozhodnutí valné hromady se ale vládní představa o restrukturalizaci české elektroenergetiky zhroutila. A stalo se tak zásluhou jedné státní instituce. Fond národního majetku je sice teoreticky nezávislý státní orgán, ale život se točí podle jiných pravidel. Představitele fondu, státní úředníky, přece jmenuje vláda a ta je také může kdykoliv odvolat. Až dosud také byli úředníci fondu poslušní příkazů svého pána. Nyní dali vládě poprvé na vědomí, že faktickým držitelem státních podílů v různých společnostech je fond a nikoliv vláda a že fond je vlastně také nejsilnějším privatizačním hráčem. Samozřejmě to neznamená, že bychom se vraceli do první poloviny devadesátých let minulého století, kdy fond byl středem mimořádné pozornosti a kdy jeho úředníci rozhodovali, téměř bez kontroly, o miliardových majetcích.

Dnes panují v tomto ohledu ve Fondu národního majetku přece jen civilizovanější poměry. Jeho postup na pondělní valné hromadě ČEZu přesto vyvolává rozpaky. Na jedné straně jsou někteří politici a odborníci určitě spokojeni, že nevznikne energetický gigant, na druhé straně si mnozí kladou otázku, jakými motivy byli vedeni úředníci fondu při svém pondělním rozhodnutí. Nikdy nevznesli proti vládnímu projektu žádné námitky a najednou oznámí své rozhodnutí dvacet minut před zahájením valné hromady.

Nad uváděnými důvody se znalci usmívají. Považují je za zcela zástupné. I když někomu to tak připadat nemusí. Ve hře jsou desítky miliard, vláda sice rozhodla, ale odpovědnost za transakci je na šéfech fondu. A co když ji někdo v budoucnu zpochybní právě kvůli nějakým formálním závadám? Obava z možných budoucích postihů by mohla být motivem. Pravděpodobnější je ale jiná varianta. Za pár týdnů bude mít Česko jinou vládu a ta se na celý projekt restrukturalizace české elektroenergetiky může dívat úplně jinak. A rovněž bude rozhodovat o personálním obsazení předních postů ve Fondu národního majetku. Přinést nové vládě jako dárek možnost znovu rozhodovat o velmi zajímavých miliardách může být docela lákavé z pohledu další kariéry současných šéfů fondu. Ti by ovšem vysílali tímto způsobem jasný signál, že nevěří ve vítězství sociální demokratů.