Žluté Česko se zmenšilo
Při pohledu z letadla září v létě Česko žlutě. Velkou část zaujímá totiž řepka. Její osevní plocha se poprvé od roku 2015 meziročně snížila. Byla vyseta na ploše 391.000 hektarů, což je ve srovnání s minulým rokem úbytek téměř 5 procent. Jedním z důvodů bylo i extrémní horko a sucho.
Nakolik rozsáhlé lány řepky přispívají k erozi a degradaci půdy se vedou debaty. Půda se podle přírodovědců při pěstování řepky velmi vyčerpává, co se týká základních živin: dusíku, fosforu, vápníku, draslíku.
"Ve jménu pěstování biopaliv není vhodné ničit si potenciál půd do budoucna, protože je třeba zase budeme potřebovat pro pěstování potravin. V současné době se na 20 procentech orné půdy pěstují biopaliva, a to je myslím špatný směr, kterým se zemědělství ubírá," uvedl přírodovědec Jakub Hruška.
Podle pěstitelů řepka půdu obohacuje
"Má hluboké kořeny, zamezuje vyplavování živin, dodává velké množství organické hmoty do půdy, která je snadno rozložitelná, a má i tzv. fytosanitární účinky, to znamená, že tu půdu i ozdravuje."
Zároveň David Bečka dodává, že řepka skutečně potřebuje hodně chemikálií. To ale i ostatní plodiny, třeba pšenice v tom řepku dohání.
Plocha osetá řepkou se od devadesátých let minulého století zvyšovala, proti dobám první republiky vzrostla o 98,5 procenta. V roce 2017 byl v ČR podíl orné půdy oseté řepkou podle dostupných dat Eurostatu nejvyšší z celé Evropské unie. Zatímco dříve se pěstovala pouze pro potravinářské účely, dnes se pěstuje také pro energetiku.
Pro české zemědělce byla řepka v roce 2017 z pohledu výše tržeb třetí nejziskovější. Nejvýznamnější komoditou bylo mléko, na druhém místě byly obiloviny a na třetím řepka.
