České zemědělství se zlepšuje, farmáři místo protestů jednají o dotacích

Foto: Evropská komise

Jak si stojí české zemědělství v porovnání s dalšími zeměmi Evropské unie? Jaké jsou největší problémy našich farmářů? A jsou spokojeni s podporou, kterou dostávají z unijních fondů nebo ze státního rozpočtu? Na několik otázek Radiu Praha odpověděl viceprezident Agrární komory ČR Bohumil Belada:

Foto: Evropská komise
O protestech českých zemědělců není už nějakou dobu slyšet. Byly doby, kdy protestovali před ministerstvem zemědělství a jinde, na dálnicích. Jaký je tedy podle vás současný stav českého zemědělství?

"Současný stav českého zemědělství je o něco lepší, než byl v minulých obdobích. Je to dané především růstem cen některých komodit, především rostlinné výroby. To způsobilo určitou ekonomickou stabilizaci. To znamená, že to není takový boj o přežití, jako byl třeba před dvěma lety. Problém je v některých speciálních komoditách, kde to je pořád bohužel boj o přežití. To jsou především komodity živočišné výroby, jako je třeba chov prasat nebo chov drůbeže. A jsou to i některé speciální komodity rostlinné výroby. To, proč jako zemědělci neprotestujeme, je dáno především tím, že současný ministr zemědělství s námi komunikuje a snaží se hledat řešení. Takže spíš sedíme za jednacím stolem a jednáme. Ta řešení mají dvě dimenze. V jedné dimenzi se snažíme najít řešení do roku 2013 a hlavní část diskuse je o tom, jak to bude vypadat po r. 2013 do r. 2020. Takže teď není důvod, abychom protestovali."

Bohumil Belada
Jaká je dnes situace s dotacemi z Evropské unie?

"My se postupně dostáváme k roku 2013, kde byly vyjednané podmínky, které jsou podstatně horší, než mají naši západní sousedé a konkurenti. Nicméně jsou výrazně lepší, než jsme měli třeba před pěti nebo šesti lety. Postupně nám to roste, dotace chodí. Samozřejmě je významně ovlivňuje kurz koruny k euru, takže až tak nerostou, protože nám posiluje koruna. Nicméně i stav, který bude v r. 2013, je výrazně horší, nežli mají sousedé. A proto jednáme o tom, aby ten rozdíl nebyl tak velký."

Může nějaké dotace nebo propad v dotacích dorovnat za současné rozpočtové situace ministerstvo zemědělství?

"Ano, může. My máme možnost doplnit až 30 procent z tzv. top-up. To u nás v r. 2011 dělá zhruba 4,8 miliardy korun. Protože se ale šetří a my to chápeme, tak víme, že nemůžeme dostat celou tuto částku, a chceme alespoň půlku, to znamená 2,4 miliardy. A o tom se jedná. Zatím je nemáme, máme ale určitý příslib, z jakých zdrojů by se částka kolem dvou miliard našla. Takže uvidíme, jestli se to naplní nebo ne."

A pokud bychom mohli jít ještě trochu do podrobností, v čem třeba vidíte největší problém právě v živočišné výrobě? Zmínil jste například propad výroby vepřového...

"Největší problém je v tom, že my jsme si dotace nastavili na hektar zemědělské půdy a je to hodně zaměřené na extenzitu, není to podmíněné výrobou. Naši západní sousedé to mají nastavené na výrobu, a tím se jakoby otevřely nůžky. Dotace na naši výrobu byla menší. To je jeden důvod. Druhý důvod, to musím říct sebekriticky, je v tom, že v některých komoditách jsme nebyli úplně konkurenceschopní. To se ale postupně zlepšuje, takže tam ty rezervy odstraňujeme. A třetí důvod je v tom, že sousedé měli národní podpory, které je zvýhodňují. To je velký rozdíl a tam to třeba u vepřového masa může být až pět nebo šest korun na kilogram ve skrytých podporách. A to je samozřejmě velký problém."

Promítá se sem například i změna jídelníčku?

"To bych neřekl. My prakticky nejsme v těchto komoditách soběstační. Teď jsme na padesáti procentech soběstačnosti. Takže není problém v tom, že by lidi nejedli vepřové maso."

Zdá se, že v Česku pole už tolik nežloutnou řepkou, jako to bylo v minulých letech. Nebo se pletu?

"To se pletete, je to stejné. Procento je plus minus stejné. Letos možná o něco méně, ale ne proto, že by zemědělci nechtěli zasít. Byly ale poměrně nepříznivé podmínky hlavně na konci zimy, kdy se oteplilo a pak byly mrazy, takže někteří zemědělci museli zaorat. Ale rozloha řepky kolem 17 procent je asi stejná, jako byla loni."

Loni se právě mluvilo o tom, že stát nebude tolik podporovat obnovitelné zdroje, jako je řepka, a zemědělci protestovali. Proto se na to ptám.

"Řepka se vůbec nepodporuje, ta je stejná jako ostatní plodiny, je tam ale povinné přimíchávání /do bionafty/. A tam byl protest v tom, že česká legislativa nechtěla zabudovat postupné navýšení, ke kterému jsme se zavázali v Evropské unii. Na jedné straně nemůžeme podepsat, že v r. 2020 budeme mít 10,1 procenta /obnovitelných zdrojů/, ale postupně ten poměr nezvyšovat. Proti tomu jsme protestovali. To je ale teď v pořádku. Podpora je daná pouze tím, že je povinnost přimíchávat /řepkový olej/."

A poslední otázka: jak to vypadá s českým ekozemědělstvím?

"Česko ekozemědělství se rozvíjí, co se týče hektarů, protože jsou na ně solidní dotace. Ale myslím, že se bohužel tolik nerozvíjí, co se týče produkce ekologických potravin. Takže je dobré mít ekologický sad a nesbírat jablka a brát jenom dotace. To je ale špatně! Já si myslím, že ekologické zemědělství má své místo v českém zemědělství, určitě ano, je to správné. Ty podpory ale musíme více zaměřit na produkci ekologických potravin, a nejen na to, že se tvářím, že jsem ekologický zemědělec."


Příspěvek jsme poprvé vysílali 12. května 2011, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.